Už více než milion Ukrajinců zasáhla chřipková epidemie, na chřipku a infekční onemocnění dýchacích cest zemřelo 174 osob. Udělat si obrázek o vážnosti situace je ale pro sousední státy velmi obtížné. Zatímco svět posílá humanitární pomoc, ukrajinští politici se především hádají mezi sebou. Stojí za tím fakt, že v lednu mají proběhnout prezidentské volby.

"Experti tvrdí, že útok na Julii Tymošenkovou je hlavní myšlenkou předvolební kampaně Viktora Juščenka, který se snaží vystupovat jako "ochránce lidu" před "protilidovou premiérkou," komentoval situaci ruský deník Kommersant.

Zatímco premiérka Julija Tymošenková opakuje, že jde o epidemii běžné chřipky, která navíc nemá výrazně větší rozsah než minulých letech a nyní už ustupuje, lidé kolem prezidenta Viktora Juščenka viní její vládu z podcenění situace.

Prezidentská kancelář o víkendu informovala o tom, že kvůli epidemii uvažuje o vyhlášení mimořádného stavu a přesunutí voleb na květen. To v úterý dementoval sám Juščenko – zřejmě proto, že pro takové rozhodnutí by nenašel podporu v parlamentu. Jeho lidé ale i tak epidemii využívají ke kritice premiérky.
"Mimořádná situace u nás nevznikla ani tak kvůli viru, ale kvůli výkonné moci. Bohužel často místo řešení problémů vidíme pokusy zbavit se odpovědnosti, stěžovat si na to, že někdo někomu brání ve vyplnění jeho práce," uvedl vedoucí prezidentské kanceláře Igor Popov v průhledné narážce na jednání Tymošenkové.

Žalovala Putinovi

Tu totiž Juščenko nekritizuje jen kvůli chřipce, ale také kvůli příliš blízkým vztahům s Ruskem. Když vyšlo koncem října najevo, že Ukrajina má opět problémy s platbami za ruský plyn, stěžovala si premiérka u svého ruského protějšku Vladimíra Putina na to, že Národní banka Ukrajiny blokuje na povel prezidenta zlaté rezervy potřebné pro splátky Gazpromu.

Juščenkovi lidé okamžitě reagovali obviněním Tymošenkové z toho, že žaluje v Kremlu a chce z Ukrajiny udělat "kolonii" Ruska.
Na to, že válka mezi Juščenkem a Tymošenkovou může vést k novým komplikacím kolem dodávek plynu, upozornil i ruský prezident Dmitrij Medveděv. "Pamatujeme si lednový konflikt, tehdy jsme se dohodli o pravidlech spolupráce… Navzdory tomu vznikly problémy. Podle mého názoru to souvisí s předvolební kampaní na Ukrajině, kdy jedna strana škodí druhé ve snaze získat politické body," řekl začátkem listopadu německému listu Spiegel.

Když se dva hádají, třetí se směje

Rozpory mezi bývalými spojenci v takzvané oranžové revoluci přivedly Ukrajinu už do dvou politických krizí a je zřejmé, že i nyní značně omezují akceschopnost státních institucí. Nejde jen o plyn a chřipku, ale třeba také o to, že kvůli snaze získat na svou stranu voliče neplní premiérka závazky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu.
Především však rozbroje pomáhají třetímu z hlavních hráčů na ukrajinské politické scéně – předsedovi opoziční Strany regionů Viktoru Janukovyčovi. Podle aktuálního průzkumu by mu svůj hlas ve volbách dalo čtyřicet procent Ukrajinců a je tak jasným favoritem lednového hlasování.

Tymošenkovou podporuje asi čtvrtina obyvatel a třetí v pořadí je lídr dalšího opozičního uskupení Strana změn Arsenij Jacenjuk s necelými deseti procenty.

Současný prezident Viktor Juščenko má navzdory (nebo možná právě kvůli) možnostem upoutat na sebe pozornost skrze konání ve svém úřadě a ostrou rétoriku minimální podporu. A to tak nízkou, že ho agentury a ukrajinská média řadí do skupinky "ostatní kandidáti" s preferencemi pod pět procent.
Související