V roce 1945 vyhlásila Rudá armáda konkurz na výrobu nové automatické pušky. Hlavními kritérii byla: vysoká přesnost, nízká váha a malé rozměry, spolehlivost, odolnost a jednoduchá výroba. Rok nato přišel se svým návrhem seržant Michail Kalašnikov a zrodila se nejslavnější zbraň 20. století: útočná puška AK-47.

"Sestavil jsem automat v dobách, kdy jsem byl seržantem, a stále jsem myslel na to, že voják nevystudoval akademii," vysvětluje hlavní přednost své zbraně – jednoduchost – její vynálezce. Dalším důvodem velké obliby "kalašnikova" je snadná výroba a nízká cena. Magazín Foreign Policy uvedl, že se dá na černém trhu v Afghánistánu koupit už za deset dolarů, podle agentury RIA Novosti stojí v některých zemí méně než obyčejné kuře

Rudá armáda ji začala používat v roce 1949, šedesát let poté mají její modernizovanou verzi ve své výbavě vojska 106 zemí, na světě je přes sto milionů kusů různých verzí této pušky. Zimbabwe, Mozambik a Východní Timor si ji dokonce váží natolik, že ji mají vyobrazenou na svých národních vlajkách a znacích.

A stejnou výdrž jako legendární automat má i jeho autor."Věk není důležitý. Pořád v sobě mám dost života. Ale i tak je to speciální datum a je potřeba ho oslavit," komentoval své devadesáté narozeniny v ruské televizi a postěžoval si, že za svůj život nestihl vše, co chtěl.

K životnímu jubileu mu gratuloval prezident Dmitrij Medveděv, který mu udělil nejvyšší ruské státní vyznamenání, hvězdu Hrdiny Ruska. Může si ho vystavit mezi další vysoká vyznamenání z dob SSSR, mezi nimi i tehdy prestižní Leninův řád a Řád rudé hvězdy.

Slavný konstruktér se přitom podle vlastních slov chtěl vydat na úplně jinou dráhu – než narukoval do armády, byla totiž jeho největší zálibou poezie.

Michail Kalašnikov - vynálezce pušky AK-47

"Na Západě dodnes nevěří, že Kalašnikovův automat uznaný za nejlepší zbraň 20. století, mohl vymyslet vesnický chlapec s pouhými devíti třídami školy," uvádí profil slavného konstruktéra agentura RIA Novosti.

Michail Kalašnikov se narodil 10. listopadu 1919 v Altajském kraji na jihu Sibiře, jeho rodina byla během rozkulačování v
yhnána ještě dále na severovýchod. Tady také poprvé vzal do ruky zbraň. "Místa, kde jsme žili po přesídlení, byla vyhlášená lovem. Tak jsem se i já stal lovcem," vzpomíná konstruktér na své dětství.

Na Sibiři také získal své jediné formální vzdělání – devět let ho ve škole učili především další političtí vysídlenci, lidé s kvalitním vzděláním. Jeho nejoblíbenějším předmětem prý byla vedle fyziky a geometrie také literatura "Kdyby nebyla válka, možná bych se stal básníkem," cituje jeho slova server kalashnikov.name.

V roce 1938 Michail Kalašnikov narukoval do armády a tím se rozhodlo o jeho dalším osudu. Sloužil u tankového pluku, kde začal vymýšlet různá zařízení pro použití v armádě. Když byl v roce 1941 odvelen na frontu, byl prý udiven že téměř všichni Němci mají automatické zbraně "a my v první dny války měli dokonce jen jednu pušku pro dva".

Když byl na frontě těžce raněn, začal vymýšlet, jak tuto situaci napravit. A řada pokusů ho dovedla až k legendárnímu automatu AK-47. Od roku 1948 až dodnes působí jako konstruktér ve zbrojovce v Iževsku, kde se jeho zbraň začala ve čtyřicátých letech vyrábět.

Související