Evropská unie prodloužila sankce vůči předákům běloruského režimu, a to do října 2010. Současně ale také pozastavila uplatňování těchto opatření, která zahrnují hlavně cestovní omezení pro tamní předáky. EU je v minulosti na představitele režimu prezidenta Alexandra Lukašenka uvalila kvůli porušování lidských práv v této bývalé sovětské republice.

V praxi se tak nic nezmění. Běloruští předáci včetně prezidenta Lukašenka, jehož režim řada unijních lídrů v minulosti opakovaně označovala za poslední diktaturu v Evropě, budou moci dál do EU cestovat.

Aktuální krok šéfů unijních diplomacií navazuje na obdobné rozhodnutí, které EU přijala za českého předsednictví v březnu letošního roku. I tehdy sankce prodloužila, avšak současně pozastavila uplatňování na většinu běloruských lídrů.

Kompromis

"Je to kompromis, k němuž členské země EU dospěly," komentovala rozhodnutí náměstkyně slovenského ministra zahraničí Olga Algayerová. "Slovensko zastává politiku otevřených dveří. Myslíme si, že by rozhodně nebylo správné izolovat režim, který v Bělorusku právě je," dodala s tím, že by tím hlavně trpěli tamní lidé. EU podle ní nicméně musí neustále zdůrazňovat problematiku lidských práv.

 

Ministři v závěrech z dnešní schůzky na jednu stranu odsoudili politické represe a odmítání registrací řady politických stran v Bělorusku. Současně však také v rámci určitého pokroku, kterého Bělorusko v řadě oblastí v poslední době dosáhlo, do října 2010 také prodloužili pozastavení sankcí.

Běloruský režim se totiž začal v poslední době pozvolna uvolňovat a zároveň sbližovat se Západem. Bělorusko bylo například začleněno do projektu takzvaného východního partnerství, který by měl trochu pootevřít dveře šesti zemím bývalého SSSR: Arménii, Ázerbájdžánu, Gruzii, Moldavsku, Ukrajině a právě Bělorusku.

Na seznamu "zakázaných osob" nicméně zůstává několik lidí přímo spjatých s případy, kdy v minulosti v Bělorusku zmizeli beze stopy představitelé opozice.

Související