Slováci oslavy 17. listopadu příliš neprožívali. Připomínky se konaly po celé zemi, ale na mnoha místech je provázely i neshody, hádky a trucpodniky. Možná proto prezident Ivan Gašparovič v předvečer svátečního dne vyzval Slováky, aby nezapomněli na vzájemné porozumění, solidaritu a přejícnost, které listopadové události provázely.

Velké zklamání?

Prezident zdůraznil, že Slovensko po pádu totality nastoupilo správnou cestu, ale zároveň prohlásil, že toto období přineslo i celou řadu negativ.

„Kdo v listopadu předpokládal, že se společnost natolik rozdělí, že tu bude nezaměstnanost, že peníze začnou diktovat co je morální a co nikoliv. Že budeme tolik odkázaní na zahraniční investory, že přijdeme o těžký průmysl, vyspělé zemědělství a začnou vážné problémy ve zdravotnictví, školství, vědě, kultuře i státní správě… Jak je vidět život je změna a stává se, že ne vždy a ve všem k lepšímu,“ zhodnotil vývoj uplynulých dvaceti let Gašparovič.

Oficiální oslavy listopadu 89 uspořádal šéf parlamentu v novém sídle opery Slovenského národního divadla. Opozice účast odmítla a uspořádala si vlastní akci, také v opeře, ale v historickém objektu národního divadla. Oběma akcím předcházely obrovské emoce. Situaci v první chvíli nezvládl ani šéf parlamentu Pavol Paška, který obvinil opozici, že listopadové události zneužívá k politickému boji.

„Říká drž hubu a krok, protože my jsme ti vyvolení, kteří máme právo říct co je svatá pravda. Já mám smůlu, protože jsem s Ficem, jsem rudý, jsem bolševik!…Je mi líto, že někteří političtí lídři uchopili toto výročí jako jeden z nástrojů boje za něco, nebo prostě proti něčemu,“ prohlásil před oslavami.

Srdce z ostnatého drátu

Mnohé lidi tyto hádky znechutily. Alespoň většinu těch, kteří přišli na náměstí P. O. Hviezdoslava, kde byl za světel svíček slavnostně odhalen památník obětem totality – srdce z ostnatého drátu, který Bratislavané symbolicky za Čechy i Slováky rozstříhali hned v prvních prosincových dnech na rakouských hranicích. Své stálé místo pak najde na Děvíně.

„Je to paradoxní, co se děje, ale mně nikdo na oficiální slavnost nepozval. Stejně bych asi slušně poděkoval a odmítl,“ přiznal HN i jeden z přítomných hlavních protagonistů listopadu 89 Ladislav Snopko. Jako mnozí aktéři revoluce je přesvědčen, že současná vládní garnitura vztah k historické události pouze předstírá.

Snopko také zalitoval, že se na těchto oslavách projevila krize. „Měli jsme v úmyslu vypravit vzpomínkový vlak, který by projel Českem i Slovenskem, ale přišla krize. Museli jsme od toho upustit.“

To do jaké míry je slovenská společnost neschopná dialogu potvrzuje i dění v Košicích a Liptovském Mikuláši. Výsledek snah o připomínku historických událostí je pro většinu obyvatel absurdní. Obě města totiž budou mít na jednom prostranství téměř vedle sebe hned dvě pamětní tabule, obě připomínající něžnou revoluci.

V obou případech jednu, kterou oficiálně osadilo město a druhou, kterou si slavnostně odhalila občanská sdružení s protagonisty listopadových událostí.
Jak v Košicích, tak v Liptovském Mikuláši organizátoři tvrdí, že se dohodnout chtěli, ale jedním dechem se vzájemně osočují z ignorace, snahy o trucpodnik, v Košicích si přátelé revoluce dokonce myslí, že je magistrát podvedl.

Protestní hladovka

Výročí listopadových událostí připomenul v Bratislavě svérázným krokem student Adam Kurta, který se rozhodl držet hladovku. Před parlamentem si postavil stan a žádá okamžité zrušení poslanecké imunity.

„Je nemyslitelné, aby lidé, které jsme si zvolili byli nějakým způsobem „nad námi“ běžnými lidmi. Jsou prodlouženou rukou demokracie a měli by nám být rovni,“ vysvětloval kolemjdoucím.

Chce prý upozornit i na špatnou politickou kulturu. „To jak se poslanci chovají, nezúčastňují se schůzí je výsměchem do tváře voličů. Oni se ani nesnaží přijít do parlamentu a hlasovat. To by občané neměli dále trpět,“ řekl protestující student.

Oslavy 20. výročí revoluci budou v řadě měst pokračovat i zítra většinou kulturními akcemi. V Bratislavě pokračuje diskusní Středoevropské fórum. Primátor Bratislavy udělí také ve středu čestné občanství bývalému prezidentu Václavu Havlovi.

Související