Po dlouhých diskusích vstoupí od 1. prosince v platnost Lisabonská smlouva o reformě unijních institucí. Ta dala vzniknout dvěma novým funkcím - funkci prezidenta EU jakožto stálého předsedy Evropské rady a funkci ministryně zahraničí sedmadvacítky. Jaká bude role nových vysokých představitelů EU a co se změní dnem, kdy vstoupí Lisabon v platnost?
Na vaše dotazy odpovídal zahraniční redaktor HN a expert na problematiku Evropské unie, Adam Černý.
Online rozhovor
Noví čelní představitelé EU nejsou příliš známé tváře. Je to navenek pro unii výhoda nebo naopak?
Je to výsledek skutečnosti, že v unii mají stále rozhodující slovo členské státy, v daném případě šéfové států a vlád. Proto také nejspíše neměl šanci bývalý britský premiér Tony Blair. Z hlediska těch, kteří včera volili, to vypadá jako výhoda, ale pro obraz unie ve světě, pokud dvě nové tváře nebudou mít prostor k samostatnosti, to bude nevýhoda. Proč se bavit s někým v Bruselu, když se rozhoduje v Berlíně, Londýně, Paříži atd. atp.? Zkušenost nás však učí, že i neznámé tváře dokážou překvapit. O Jacquesovi Delorsovi v roce 1985, kdy se stal předsedou Evropské komise, taky nikdo nic moc nevěděl.
Dobrý den,
jak pocítíme vstup Lisabonské smlouvy v platnost tady v ČR?
Největší změnou se jeví větší počet oblastí, kde se bude rozhodovat kvalifikovanou většinou, navíc jinak definovanou, než podle dosavadní smlouvy z Nice. Až při hlasování se ukáže, zda to bude fungovat jako dosud, kdy se většinou dojde k tak všeobecné shodě, že se někdy ani nehlasuje. Případy, kdy skutečně rozhodovala kvalifikovaná většina, byly dosud velice řídké. Pokud by počet těchto případů zvýšil, znamenalo by to, že by byl větší počet případů, kdy by některý stát či skupina států musely podřídit většině. To by byla skutečně podstatná změna, zatím jí však nic nenasvědčuje.
Dobrý den, zajímá mě, co bude mít prezident a dále ministryně na starosti? Nejsou jejich role spíše symbolické?
Z hlediska pravomocí popsaných Lisabonskou smlouvou je na tom o něco lépe budoucí paní ministryně, zatímco "unijní prezident" bude mít kolem dvou desítek stálých spolupracovníků, zahraniční služba unie má mít příští rok několik stovek zaměstnanců a do budoucna dokonce několik tisíc. Oba však budou plnit vůli členských států. Stálý předseda Evropské rady by měl hlavně řídit summity EU, vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku má být tváří unie navenek. Bude tedy hodně záležet na nich, jak se dokážou prosadit.
Podle mne zvolení van Rompuye a Ashtonové je kompromis, který unii nepomůže. Konkrétně na postu šéfa zahraničí by potřebovala silnou osobnost. Jste tou volbou taky zklamán jako já? Pokud ano, koho měli podle vás zvolit? díky
Unie by jistě silnou osobnost potřebovala, ale rozhodují členské státy, v daném případě šéfové států a vlád, kteří nestáli o to, aby je někdo převyšoval. Pokud chcete slyšet můj tip, tak bych zmínil například Pascala Lamyho, který se v Komisi osvědčil při vyjednávání v rámci Světové obchodní organizace a v posledních letech i v čele této organizace. Tony Blair by také nebyl špatný tip, kdyby neměl snadno napadnutelné slabiny a navíc o něj nestály menší státy, konkrétně země Beneluxu.
Proč si statnici EU vybrali takove "noname-y". Prameni to ze strachu zastineni, nebo jde jen o splneni povinnosti?
Kus i je už výše. Navíc byli pod tlakem nutnosti vyhnout se blamáži, kdyby se dohodnout nedokázali. Času na vyjednávání ve finále měli málo, proto se obejevily i výtky, že Švédkso například promarnilo příležitost k intenzivním neformálním konzultacím na slavnosti k výročí pádu zdi v Berlíně.
Je možné, aby Listina práv EU opět platila i pro Česko? Co vlastně pro nás prezident Klaus vymohl tou svoji výjimkou?
Teoreticky to možné je. Záleži na tom, jaké bude složení nejvyšších ústavních činitelů a Parlamentu ČR. Čistě teoreticky nelze ani vyloučit možnost, že obě komory parlamentu by přijetí Listiny prosadily jejím opětovným přiejtím ústavní většinou. To se již při ratifikaci Lisabonské smlouvy fakticky stalo, ale prezident tomu svými kroky zabránil. Otázka je spíše pro ústavní právníky, případně pro Ústavní soud. Otázka je, co by se dělo, kdyby se způsob vynětí Listiny nědko stěžoval u Ústavního soudu.
Dobrý den,
proč nakonec Britové hodili přes palubu Blaira. Měl jsem pocit, že funkce prezidenta je jemu šitá na míru a dlouhodobě k ní míří. Znelíbil se Gorodnu Brownovi, nebo s epro něj chystá jiné "teplé místečko"?
Britové o Blaira bojovali do poslední chvíle. Proti vůli Francie, Německa a Beneluxu však neměli šanci. Proto přijali "druhou nejlepší možnost", baronka Ashtonová bude "tváří unie navenek" a zároveň místopředsedkyní Evropské komise. Ta zase není tak špatný výsledek. Brity oslabovalo i ty, že Balirovu nominaci tvrdě napadali toryové.
Jak probíhá vyjednávání a volba do těchto funkcí? Myslím, že malé země jako Česko nemají moc šanci do toho zasáhnout. Není to tak, že si to domluvili Sarkozy, Merkelová a spol. a vybrali někoho, kdo je nezastíní?
Vyjednávání je hlavně neoficiální a ještě více neveřejné. To se snažili napadnout Poláci, když požadovali, aby s jednotliví kandidáti představili na summitu v jakémsi slyšení. To však bylo tvrdě odmítnuto, protože osobní dispozice uchazečů nejsou tím rozhodujícím. Větší země mívají větší vliv, to je nepochybný fakt, ale to automaticky neznamená, že střední a menší země jsou mimo hru. Viz úspěšné zablokování Blaira trojicí Beneluxu a nakonec i volba van Rompuye, který je premiérem desetimiliónové Belgie,tedy státu srovnatelného s Českem.
Nové funkce si přímo či nepřímo rozhodilo Německo a Francie. Tato nová "silná Evropa" je ale prý výhodná hlavně např. pro Irsko nebo Česko. Tušíte v čem? Já ne.
Je třeba rozlišovat. Francie a Německo si funkce nerozhodilo, vybráni byli zástupci Británie a Belgie, tedy jednoho velkého a jednoho středního či menšího státu. Nevím, kdo tvrdí, že "nová silná Evropa" je výhodná pro Irsko nebo Česko, ale myslím si, že pro Česko je lepší být uvnitř Evropské unie než mimo ni. Viz postavení například Norska, které sice - protože má v Evropské unii mnoho obchodních zájmů - přijalo takřka kompletně uniní legislativu, ale když se o ní rozhoduje, musí čekat, co si členové unie v Bruselu dohodnou. Ostatně, do společné pokladny, viz takzvané morské fondy, přispívá také.
Je skutečně možné, že bude "o nás, bez nás" schválena nějaký zákon či norma která je proti zájmu ČR a přesto bude pro ČR závazná?
Teoreticky to možné je, pokud bychom byli při nějakém hlasování byli přehlasováni kvalifikovanou většinou jiných států. V praxi záleží na naší schopnosti vyjednávat, argumentovat, nacházet pro prosazování vlastních zájmů spojence. To je pravidlo platné v mezinárodní politice obecně a v Evropské unii tím více. Pro případ, že by byla nějakým rozhodnutím o dalším přenosu pravomocí ohrožena suverenita, si Ústavní soud svým rozhodnutí k ratifikaci Lisabonské smlouvy vyhradil právo takový krok posoudit. Podobné právo vyjádřit se k k takovému kroku si vyhradil i český parlament. Krajním krokem, který umožňuje Lisabonská smlouva, je vystoupení z Evropskíé unie.
Včera premiér Fischer vyjádřil názor, že Van Rompuy a Ashtonová jsou dobrou volbou pro Česko, co ho k tomu vedlo?
Nejspíše diplomacie a zdvořilost, protože by bylo zvláštní, kdyby jeden z těch, kteří se na něčem jednomyslně shodli, vzápětí takové společné rozhodnutí zpochbyňoval. Případná kritika je namístě od dalších politiků nebo médií. Nelze ani vyloučit možnost, že si pan premiér doopravdy myslí.
Jestliže jsou vztahy mezi Obamovou administrativou a Londýnem v posledním roce , no řekněme nestandardně chladné, nepovažujete volbu angličanky za ministrini zahraničí a bezpečnosti EU jako cestu britů k narovnání vztahů mezi GB a USA?
Myslím, že hlavní důvod byl dát jednu ze dvou nových funkcí velké zemi a volba padla na Británii možná i na tradičně spíše odtažitý vztah Británie a Britů vůči Evropské unii a s ohledem na vyhlídku, že příští rok na jaře se v Londýně vráti k moci toryové. Vztah USA a GB mi v této souvislosti nepřipadá rozhodující.
Dobrý den,
mění Lisabonská smlouva nějakým způsobem dovolatelnost mezinároních smluv nebo ustanovení mezinárodních organizací, jichž je Unie (Společenství)smluvní stranou? Nebo je to jako doposud v kompetenci ESD? Děkuji za odpověď
Nejsmem právník, ale předpokládám, že Lisabonská smlouva závazky jednotlivých členských zemí Evropské unie dané uzavřenými mezinárodními smlouvami nebo členstvím v mezinárodních organizací neruší.
Zajímalo by mě, jestli budeme muset povinně příjímat muslimy? Cítím v tom nebezpečí pro naší zemi.
Daná otázka se vztahuje k problematice azylové a přistěhovalecké politiky, což je oblast, kde si členské státy EU hlídají své pravomoce. Proti tomu stojí prostý fakt, že pokud v rámci tzv Schengenského prostoru neexistují hraniční kontroly, měla by existovat mezi zeměmi, které tyto kontroly zrušily, dohoda, koho a jak budou "dovnitř" vpouštět či přijímat. Něco jako "povinnost přijímat muslimy" mi připadá nepředstavitelná, ani jsem nezaznamenal, že by se někdo něco takového pokoušel prosadit.
Pěkný den. Takže již budou moci začít sudeťáci uplatňovat majetkové nároky v Česku, že. Aby to stihli než se ty Lisabonská smlouva opraví. Je to tak?
Myslí, že existuje dostatek argumentů, proč se něco takového nestane, viz například články uveřejněné v HN v souvislosti s ratifikací Lisabonské smlouvy. Ti, kdo něco takového trvdí, by se měli zeptat, zda už takové nároky prostřednictvím žalob byly za a) uplatňovány a pokud ano, tak za b) jak takové žaloby dopadly. Je třeba rozlišovat mezi vznášením nároků a jejich faktickým prosazením.
Já jsem si 100% jist, že kdyby se o LS rozhodovalo v referendech v jednotlivých členských zemích EU, tak by LS nebyla přijata. Je to demokratické, když se o osudech lidí rozhoduje proti jejich vůli ?
To se dá říci o takřka všech mezinárodních smlouvách a o té Lisabonské tím pádem také. Proti tomu stojí zkušenost, že například takzvanou Evropskou ústavní smlouvu sice v referendu odmítli Francouzi a Nizozemci, ale méně už se připomíná, že v referendu byla schválena napříkald ve Španělsku. Podle mého soudu jsou referenda vhodná pro rozhodování o jednoznačných otázkách, jako je třeba vstup do, nebo odchod z Evropské unie. Méně vhodné je tu u smluv v rozsahu trestního zákoníku. Zkušenost také napovídá, že v referendech často voliči odpovídají na jinou otázku, než která jim byla položena. Stejně tak platí, že kdyby "staré země" rozhodovaly referendy o rozšíření, tak bychom se do Evropské unie stěží dostali, protože ve Francii v kampani před referendem o Evropské ústavní smlouvě byl největším tématem "polský instalatér", který bere práci francouzským instalatérům.
Ja tomu ted trochu nerozumim. Ta Britka tam prece jde misto Solany? Proc se tedy nekde pise, ze ta jeji pozice je nova? A proc musel Solana odejit?
Funkce vysoké představitelky pro zahraniční a bezpečnostní politiku je nová sice jen částečně, ale výrazně. Novinkou ve srovnání s dosavadním stavem je to, že bude současně místopředsedkyní Evropské komise a že bude mít k dispozici vlastní výkonný aparát a že do jejího rezortu přibudou některé oblasti, které dosud připadaly naříklad komisariátu pro vnější vztahy. Javier Solana podle méhoo soudu končí hlavně proto, že mu končí pětiletý mandát a také s ohledem na věk, nelze zapomenout, že má za sebou i funkci generálního tajeníka NATO.
