Generální inspektor německé armády Wolfgang Schneiderhan odstoupil z funkce kvůli zářijovému útoku na cisterny v afghánském Kunduzu, při kterém zemřely desítky civilistů.

Schneiderhan byl od roku 2002 generálním inspektorem Bundeswehru, což je nejvyšší vojenský post ve Federálních ozbrojených silách - odpovídá zhruba naší funkci náčelníka generálního štábu nebo americkému postu Předsedy sboru náčelníků armády USA.

Podle ministra obrany Karl-Thedora zu Guttenberga tak učinil proto, že vyšetřovatelům nebyl při předvolání schopen poskytnout dostatek informací o incidentu. "Generál Schneiderhan se vzdal svých povinností na vlastní žádost," uvedl ministr.

Jednotky sil NATO zaútočily na cisterny unesené bojovníky Talibanu na základě příkazu německého velitele. Informace o tom, že cisterny uvízly a v jejich okolí jsou pouze ozbrojenci, měli dodat afghánští vojáci.

Než na místo přiletěly jednotky NATO, sešli se však u cisteren místní lidé, kteří si chtěli nabrat palivo. Při výbuchu pak zemřely desítky lidí. Podle vyšetřování NATO si letecký útok vyžádal až 142 obětí.

Bild: Ministerstvo obrany zatajovalo informace

Podle německého deníku Bild však špičky německé armády a možná také německého ministerstva obrany v září úmyslně zatajovaly civilní oběti při bombardování unesených cisteren u severoafghánského Kundusu. Podle Bildu měl tyto informace od počátku Bundeswehr a ministerstvo obrany k dispozici, ale veřejnost o masakru informována nebyla. Deník se odvolává na tajnou zprávu.

Ministerstvo obrany v čele s tehdejším šéfem resortu Franzem Josefem Jungem údajně muselo mít mnohem dříve, než se dosud předpokládalo, "jasné indicie" o tom, že si útok z 4. září nařízený plukovníkem Georgem Kleinem vyžádal civilní oběti. Podle nejčtenějšího německého deníku to dokládá jak zpráva obsahující informace o hlášeních o obětech z Afghánistánu do Německa, tak i dosud utajovaný videozáznam útoku.

Ze záběrů, které Bild zveřejnil na svých internetových stránkách, je zřejmé, že bezprostředně před útokem se kolem uvízlých cisteren, jichž se krátce předtím zmocnili fundamentalističtí bojovníci Talibanu, srotilo mnoho lidí.

Merkelová připustila i možné civilní oběti

Jung několik dní po útoku tvrdil, že si útok civilní oběti nevyžádal a že afghánský velitel měl "jasné důkazy" o tom, že osoby kolem cisteren byli povstalci. Až kancléřka Angela Markelová po několika dnech naznačila, že útok si mohl vyžádat i civilní oběti. Rétoriku kancléřky a předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) pak převzal i její stranický kolega Jung. Ten by se měl k celé záležitosti vyjádřit během odpoledne.

V souvislosti se skandálem už padly první hlavy. Současný ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg (CSU) ve čtvrtek ve Spolkovém sněmu oznámil, že generální inspektor bundeswehru Schneiderhan v nejvyšší armádní funkci končí. Sám o to prý požádal. Podle Guttenberga odstoupí rovněž náměstek ministra obrany Peter Wichert.

Opozice nyní žádá o vysvětlení Junga a někteří poslanci už naznačili, že by se měl vzdát své nynější funkce ministra práce. Není však jasné, zda se příslušné informace skutečně až k ministrovi dostaly.

Guttenberg dnes v parlamentu tvrdil, že nikoli. I jemu samotnému prý byly předloženy až ve středu. "V této souvislosti převzala příslušná místa odpovědnost a následovaly personální důsledky," konstatoval Guttenberg.

Německo má v současnosti v Afghánistánu 4245 vojáků a po USA a Británii třetí největší kontingent v tamní misi NATO (ISAF). Ačkoli je mise mezi Němci nepopulární, má s výjimkou postkomunistické Levice v zásadě podporu ostatních parlamentních stran.

Související