USA se chtějí do osmi let stáhnout z Afghánistánu. Teď ale potřebují více vojáků

Američané už za osm let nebudou v Afghánistán, prohlásil ve středu Bílý dům. Zatím tomu nic nenasvědčuje a očekává se, že Spojené státy vyšlou do Afghánistánu dalších 30.000 vojáků jako součást nové strategie.

Spojené státy chtějí, aby jejich spojenci v Severoatlantické alianci (NATO) vyslali do Afghánistánu dalších 10.000 vojáků. Ti jsou ale ochotni uvolnit ani ne polovinu tohoto počtu, uvedl ve čtvrtek list The New York Times. Americký prezident Barack Obama příští týden zřejmě oznámí posílení amerických sil v zemi, případná pomoc od spojenců by USA umožnila vyslat méně svých vojáků.

Generál McChrystal: Chceme dalších 40 000 vojáků

Velitel aliančních sil v Afghánistánu Stanley McChrystal v září požádal Obamu, aby počet vojáků v zemi zvýšil o dalších 40.000. Šéf Bílého domu po více než dvouměsíčním rozhodování o další americké bojové strategii v této zemi podle amerických médií příští středu SEČ na vojenské akademii ve West Pointu oznámí, že do Afghánistánu vyšle dalších zhruba 30.000 vojáků.

Významné posily od spojenců by tak umožnily vyhovět původnímu požadavku generála McChrystala, aniž by to dále zatížilo již tak napjaté početní stavy americké armády, která kromě Afghánistánu ještě bojuje v Iráku. Zároveň by Obamovi pomohly alespoň trochu otupit domácí kritiku afghánského konfliktu.

Newyorský deník nicméně připomíná, že jak spojenci v NATO, tak další země, které se účastní bojových operací v Afghánistánu, nejsou příliš ochotni do země vysílat další vojáky. Válka je totiž stále méně populární a spojence také znepokojuje míra korupce vlády afghánského prezidenta Hamída Karzáího, který nedávno svůj úřad obhájil ve volbách, jež podle pozorovatelů měly daleko k regulérnosti.

Uspěje Obama před spojenci?

Zdroje z Bílého domu prý nicméně očekávají, že Obamův silný projev ve West Pointu by jim u spojenců mohl pomoci povzbudit podporu. Nebude to ale snadné. Británie již sice přislíbila dalších 500 vojáků, její ministr zahraničí Bob Ainsworth ale tento týden řekl, že Obamovo dlouhé váhání o další strategii britské vládě znemožnilo získat u veřejnosti podporu pro další válečné úsilí.

Německu a Francii se také nechce posílat další vojáky do války, která má v těchto zemích tak malou podporu veřejnosti. Nizozemsko a Kanada zase přemýšlejí o tom, jak se z Afghánistánu stáhnout. O zvyšování počtu vojáků tak ani z jejich strany zřejmě nemůže být řeč.

Spojené státy podle The New York Times spojence o posily nepožádaly oficiálně, vedou prý ale o tom s nimi rozhovory. V Bruselu se příští čtvrtek po Obamově projevu sice mají sejít ministři zahraničí NATO, o zvýšení počtu vojáků v Afghánistánu ale pravděpodobně podrobně jednat nebudou.

Spojené státy s podporou Británie a pak dalších spojenců před osmi lety zahájily tažení v Afghánistánu s cílem svrhnout režim extremistického islámského hnutí Taliban, které aktivně podporovalo terorismus. Cíle bylo rychle dosaženo, ale v poslední době bojovníci Talibanu znovu zvyšují aktivitu a vznikají obavy, že válka je bezvýchodná.

V Afghánistánu je teď přes 100.000 zahraničních vojáků, včetně 63.000 Američanů. Českých vojáků jsou tam čtyři stovky.