Německý ministr práce a sociálních věcí Franz Josef Jung, jenž v minulé vládě řídil ministerstvo obrany, podal demisi. Důvodem je kritika za zamlčení možných civilních obětí při zářijovém leteckém útoku v Afghánistánu, který uskutečnili němečtí a američtí vojáci. Jung demisi oznámil na tiskové konferenci v Berlíně.

Jung složil svou funkci jen den poté, co německá média informovala o odstoupení inspektora německé armády Wolfganga Schneiderhana. Ten rezignoval ze stejných důvodů jako ministr.

O místo přišel také státní tajemník na ministerstvu obrany Peter Wichert.

"Přebírám odpovědnost za informační mezery"

"Po zralé úvaze jsem dnes ráno kancléřce Angele Merkelové sdělil, že svou funkci dávám k dispozici," prohlásil v pátek Jung v krátkém sdělení, jehož videozáznam zveřejnily německé servery.

"Přebírám tak plnou zodpovědnost za informační mezery a interní informační politiku na ministerstvu obrany po leteckém útoku v afghánském Kunduzu," dodal politik, který v té době ještě resort obrany vedl.

Jung však zdůraznil, že veřejnost a parlament vždy korektně informoval podle toho, co sám o věci věděl. Chce však bundeswehr ochránit před nepodloženými výpady.

Německá média vzápětí Jungovu demisi označila za "nejrychlejší odchod z funkce" v dějinách spolkové republiky. Jung totiž z funkce šéfa resortu práce a sociálních věcí odešel přesně po měsíci od jejího převzetí. O jeho nástupci se teprve jedná, napsal deník Die Welt.

Útok, při kterém umírali civilisté

Americko-německý letecký úder byl proveden 4. září. Nařídil ho velitel německého kontingentu v Afghánistánu plukovník Georg Klein. Letectvo zaútočilo na dvě cisterny s benzinem, které ukořistili a odvezli afghánští fundamentalisté.

Cisterny vybuchly a podle pozdějšího vyšetřování NATO si akce vyžádala životy 142 lidí, včetně až 40 civilistů. Podle německého listu Bild mělo německé ministerstvo obrany zprávy o civilních obětech od počátku, na veřejnost se ale nedostaly.

Jung už dříve prohlásil, že se v prvních dnech po útoku s plukovníkem Kleinem dvakrát spojil a shodli se na nutnosti věc vyšetřit. To pak sám prý podporoval. Tvrdil, že velení bundeswehru ale příslušné informace o možných civilních obětech jeho ministerstvu neposkytlo. Dalo je údajně až tuto středu. Jungův odchod z vlády požadovala opozice.

Německo má v Afghánistánu přes 4200 vojáků. Po USA a Británii je to třetí největší kontingent v tamní misi NATO (ISAF). O případném posílení těchto svých jednotek bude Berlín rozhodovat až po mezinárodní konferenci o Afghánistánu, která by se měla konat v lednu v Londýně.

Související