Oběti v Afghánistánu
V letech 2001-2009 zemřelo v Afghánistánu celkem 1532 vojáků spojeneckých sil (USA: 929, Velká Británie: 236, Kanada: 133. ČR: 3).

Podle propočtů BBC zemřelo od začátku invaze nejméně 8900 afghánských civilistů.

Zdroje: iCasualties.org, BBC

USA v Afghánistánu
Počty amerických vojáků v Afghánistánu od roku 2001

2001: 2000 mužů
2003: 11.000 mužů
2006: 20.000 mužů
2008: 48.200 mužů
2009: 68.000 mužů  
2010: 100.000 mužů
Americký prezident Barack Obama po několika týdnech rozhodování představil na vojenské akademii ve West Pointu novou strategii Spojených států v Afghánistánu.

Počet jejich vojáků v zemi do poloviny příštího roku vzroste o třicet tisíc na celkových sto tisíc, o další posily požádají USA spojence. V červenci 2011 by se pak jednotky měly začít stahovat. Obamovo rozhodnutí ve Spojených státech vyvolalo smíšené reakce.

To nejtěžší teprve přijde

"Doufám, že si lidé ve vládě nemyslí, že posledních devadesát dní trýznivého přehodnocování strategie bylo nejtěžší částí zvládání války v Afghánistánu. Ta přichází až nyní," podotkl například Thomas Ricks z think tanku Středisko pro novou americkou bezpečnost (Center for a New American Security). Podle něj je nyní důležité, aby afghánská vláda zvládla boj s korupcí, Pákistán začal opravdu bojovat s terorismem a aby si Obama dokázal udržet podporu veřejnosti, až bude přibývat obětí války.

Šéf Republikánské strany Michael Steele ocenil, že šéf Bílého domu vyhověl požadavku velitele spojeneckých sil v Afghánistánu a rozhodl o vyslání dalších vojáků. I on ale zdůraznil, že dnešek nelze považovat za konec, nýbrž za začátek. Dodal, že pokud Obama bude nadále usilovat o vítězství v afghánském konfliktu s povstaleckým hnutím Taliban, budou ho v tom republikáni podporovat.

Kritizuje hlavně vlastní strana

Demokratický senátor Russ Feingold naopak s Obamovým rozhodnutím nesouhlasí. Válka v Afghánistánu, která trvá už osm let, podle něj už není v zájmu národní bezpečnosti Spojených států. "Snažit se o budování státu pomocí ozbrojených sil ve jménu zkorumpované (afghánské) vlády s pochybnou legitimitou je nákladným hazardem," uvedl ve svém prohlášení.

Podtrhl tak známou skutečnost, že Obama nyní bude mít problém obhájit svůj krok spíše ve vlastní straně než u opozičních republikánů.

Ani mezi nimi ale Obama nemá vyhráno. Jeho republikánský rival z prezidentských voleb John McCain sice ocenil rozhodnutí o posilách, kritizoval ale to, že Obama nastínil, kdy se Američané začnou z Afghánistánu stahovat. Podle něj tím Spojené státy vysílají špatný signál spojencům i nepřátelům. Podle bývalého viceprezidenta Dicka Cheneyho zase Obama dlouhým rozhodováním prokázal slabost.

Moore: Jste novým válečným prezidentem

Šéf Bílého domu svým rozhodnutím zklamal i řadu liberálů, kteří ho podporovali v loňských prezidentských volbách. Například známý dokumentarista Michael Moore napsal Obamovi již před jeho dnešním projevem otevřený dopis. V jasné narážce na předchozího prezidenta George W. Bushe v něm varoval, že pokud se rozhodne dál pokračovat ve válce, stane se pro něj "novým válečným prezidentem".

Průzkumy veřejného mínění z poslední doby ukazovaly, že většina obyvatel USA si myslí, že v afghánském konfliktu již nemá cenu pokračovat. Osmileté boje v Afghánistánu jsou podle Američanů příliš nákladné, stále méně si jich také myslí, že v nich lze uspět. 

Obama začal o nové strategii v afghánském konfliktu s povstaleckým hnutím Taliban, které v poslední době výrazně získává pozice, uvažovat v září. Velitel spojeneckých sil v Afghánistánu tehdy napsal do Washingtonu zprávu, že situace v zemi je bez dalších posil neřešitelná, a požádal o čtyřicet tisíc nových vojáků. Šéf Bílého domu se nakonec rozhodl mu téměř vyhovět, zdůraznil ale nutnost jasného časového rámce pro ukončení konfliktu.

Tři pilíře nové strategie

Nová americká strategie bude mít podle Obamy tři části. První je navýšení jednotek, které by mělo zvýšit bojové úsilí proti Talibanu a bezpečnost v zemi, ale i urychlit výcvik afghánských ozborjených sil. To by mělo umožnit postupné stahování amerických sil podobné tomu, které USA nyní provádějí v Iráku.

Druhou je lepší podpora civilní správy země, zejména pak odstranění značné korupce, která podkopává důvěru běžných Afghánců ve státní orgány. Třetí je pak snaha o ekonomický rozvoj země s důrazem na zemědělství a budování infrastruktury.

Obama ve svém projevu zdůraznil, že by bylo chybou srovnávat současný konflikt v Afghánistánu s válkou ve Vietnamu, kterou Spojené státy prohrály. Někteří komentátoři totiž jeho krok srovnávají s rozhodnutím tehdejšího prezidenta Lyndona B. Johnsona, který v roce 1965 rozhodl, že dvacet tisíc amerických poradců ve Vietnamu doplní bojové jednotky. Válka potom eskalovala. Na konci roku 1968 již v zemi bylo půl milionu amerických vojáků.

"Na rozdíl od Vietnamu se k nám (v Afghánistánu) přidala široká koalice 43 národů, které uznávají legitimitu našich činů. Na rozdíl od Vietnamu nečelíme lidovému povstání s rozsáhlou podporou. A, což je nejdůležitější, na rozdíl od Vietnamu byli Američané (11. září 2001) krutě napadeni z Afghánistánu a zůstávají cílem pro tytéž extremisty, kteří osnují další spiknutí podél jeho hranic," uvedl Obama. Zároveň vyzval Američany, kteří se k afghánské válce staví stále více odmítavě, k jednotě.

Armáda USA ve světě - grafika

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen v reakci na projev amerického prezidenta řekl, že očekává od spojenců, že vyšlou do Afghánistánu nejméně 5000 vojáků a možná i o několik tisíc víc. Zástupci členských zemí NATO budou ve čtvrtek a pátek jednat v Bruselu. Na konci schůzky by podle očekávání měli oznámit, jak se budou podílet na nové americké strategii.

V Afghánistánu je nyní přes sto tisíc zahraničních vojáků včetně 68 tisíc Američanů. Jejich počet tak do půl roku vzroste nejméně na 130 tisíc vojáků. Českých vojáků jsou v zemi čtyři stovky.

Spojené státy s podporou Británie a dalších spojenců zahájily tažení v Afghánistánu nazvané Operace trvalá svoboda s cílem svrhnout režim extremistického islámského hnutí Taliban před osmi lety v návaznosti na teroristické útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku. Cíle bylo rychle dosaženo, ale v poslední době kvůli zvýšené aktivitě bojovníků Talibanu vznikly obavy, že válka je bezvýchodná.
Související