Německo nabízí odškodnění příbuzným po civilních obětech z Afghánistánu

Pozůstalí po civilních obětech zářijového německo-amerického útoku na dvě cisterny unesené fundamentalisty v Afghánistánu se možná od Německa dočkají odškodnění. Podle serveru německého listu Spiegel.de o tom dnes informovalo německé ministerstvo obrany, které údajně vstoupilo do jednání s německo-afghánským právníkem obětí Karimem Popalem.

Letecký bombový útok proti fundamentalistům z hnutí Taliban nařídil 4. září německý velitel Georg Klein. Záhy ho ale obestřelo spousta spekulací. Posléze musel koncem listopadu odejít ze své nové funkce ministr práce Franz Josf Jung, dosavadní ministr obrany, kvůli podezření, že německá vláda¨tajila skutečný dopad útoku na civilní oběti.

Z šetření NATO vyplynulo, že útok u severoafghánského Kunduzu si vyžádal až 142 mrtvých, z toho patrně několik desítek civilních obětí.

Spor o oběti

Popal tvrdí, že zářijový útok si vyžádal 179 civilních obětí, z toho 137 mrtvých, 20 zraněných a 22 nezvěstných. Po tragédii podle něj zůstalo 91 vdov a 163 sirotků. Zabito údajně bylo rovněž pět talibanců. Kábul oficiálně tvrdí, že při bombardování bylo zabito 30 civilistů a 69 povstalců.

Popal, který zastupuje 78 afghánských rodin, teď potvrdil listu Kölner Stadt-Anzeiger, že ministerstvo obrany mu faxem přislíbilo "nebyrokratickou a rychlou" pomoc.

Podle ministerského zdroje je však třeba ještě vyjasnit počet obětí. Ministerstvo prý přitom nebude zkoušet "vyjednat co nejméně civilních obětí". Výši odškodného nechal tento zdroj otevřenou, ale poukázal na to, že afghánská vláda v podobných případech poskytovala rodinám obětí 2000 dolarů (asi 34.000 Kč) za mrtvé a 1000 dolarů za zraněné.

Kauza v Německu vyvolává stále nové otázky. Podle aktuálního vydání zpravodajského magazínu Der Spiegel Klein původně navrhoval shození šesti bomb, ale americká posádka příslušného bojového letounu F-15 usoudila, že postačí jen dvě bomby.

Otázkou rovněž zůstává, jaké informace o okolnostech náletu a jeho skutečných důsledcích měla spolková vláda včetně kancléřky Angely Merkelové. Tehdejší ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier, dnes parlamentní vůdce opoziční sociálnědemokratické (SPD) frakce ve Spolkovém sněmu, nevyloučil, že i jeho úřadu, podobně jako zjevně i Jungovi, byly zatajeny důležité informace. Útok se přitom odehrál jen několik týdnů před spolkovými volbami.

Nový ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg z bavorské CSU už minulý týden připustil, že sporné bombardování nebylo vojensky přiměřené.