Pracovat 16 hodin denně a ještě psát dizertaci? Německá ministryně to zvládla

Průměrný poslanec německého Spolkového sněmu pracuje až šestnáct hodin denně, o víkendech obyčejně pendluje ve svém volebním okrsku z jedné akce na druhou. Napsat během tohoto zápřahu dizertační práci se zdá na první pohled nereálné.

Köhlerová pod vedením renomovaného politologa Jürgena W. Faltera zkoumala, do jaké míry se shodují hodnotové žebříčky poslanců CDU s postoji běžných členů strany. Ideální téma pro studentku, která se poslankyní stala už v roce 2002. Měla totiž nejenom snadný přístup ke všem svým stranickým kolegům ve Spolkovém sněmu, ale i podporu byrokratického aparátu strany: zaměstnanci CDU ji například pomohli vybrat reprezentativní vzorek ze zhruba 523 000 členů křesťansko-demokratické partaje, což je podle komentáře Süddeutsche Zeitung už samo o sobě „pro normálního smrtelníka prakticky nemožné“. Posléze pak sestavené dotazníky rozeslali respondentům a výsledky přehledně přepsali do elektronické podoby.

S titulem na plakátu za vítězstvím ve volbách

Mladá naděje strany tak měla luxus, o kterém se většině doktorandů ani nezdá. A ve své třísetstránkové práci, která v polovině prosince vyjde knižně, chválou na své pomocníky rozhodně nešetří. Třeba na šéfa kancléřského úřadu Ronalda Poffalu, který ji z tehdejší funkce generálního sekretáře CDU zajistil podporu všude, kde potřebovala. Nebo na svého přítele a poslaneckého kolegu Oleho Schrödera, který „ji při práci pomáhal od samého počátku.“

Čerstvý doktorský titul poslankyni, která vešla do povědomí především pod přezdívkou „kráska parlamentu“, zvedl prestiž a pomohl i v předvolební kampani. V zářijových volbách do parlamentu Köhlerová překvapivě získala v hlavním městě Hesenska Wiesbadenu přímý mandát. Přitom měla těžkou soupeřku: Heidemarie Wieczorek-Zeulová (SPD) byla až do letošního podzimu dlouhých jedenáct let spolkovou ministryní pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.

Změna na ministerstvu pro rodinu: místo sedmi dětí žádné

Sotva měsíc po sestavení pravicové vlády přišla pro Köhlerovou nečekaná odměna. Kancléřka Merkelová potřebovala rychle zamést pod stůl aféru kolem utajených civilních obětí jednoho z leteckých útoků Bundeswehru v Afghánistánu. Skandál stál křeslo ministra práce Junga, který v době incidentu šéfoval rezortu obrany a informaci vědomě zatajil. Na jeho místo přešla z ministerstva pro rodiny u německé veřejnosti oblíbená matka sedmi dětí Ursula von der Leyenová. A ji nahradila prakticky neznámá, bezdětná Kristina Köhlerová, která se tak stala nejmladším členem kabinetu.

Německá média spekulují, proč si kancléřka Merkelová (CDU) vybrala právě Köhlerovou, která nikdy neměla významnější vedoucí funkci ani nemá zkušenosti s rodinnou politikou.

Důvodů je celá řada: Merkelová vyslala dovnitř své strany signál, že se nebojí dát prostor mladým a talentovaným tvářím, které jsou své straně věrné: Köhlerová už ve čtrnácti letech vstoupila do mládežnické organizace CDU Junge Union. Doktorský titul má navíc v německé společnosti tradičně velký kredit. A v neposlední řadě nominací Köhlerové kancléřka zvýšila počet žen ve vládě na šest (oproti deseti mužům).

První rozhodnutí ve funkci: "Vdám se!"

Köhlerová je navíc velmi dobrá řečnice a v politice umí chodit. Na výtku opozice, že nemůže vést ministerstvo pro rodinu, když sama nemá děti, zareagovala bleskurychle: hned den po svém jmenování do funkce oznámila, že se v únoru bude vdávat