Írán vyzkoušel modernizovanou verzi rakety dlouhého doletu Sadžíl-2. Ve středu to oznámila íránská televize, podle níž byla zkouška úspěšná. Předchozí verze této rakety měla dolet 2000 kilometrů. Írán je tak schopen zasáhnout nejen území Izraele, považovaného za nepřátelský stát, ale také část jihovýchodní Evropy a rovněž americké vojenské základny v Perském zálivu. Test podle agentur zvýší napětí mezi Západem a Íránem.

Státní televize kvůli zprávě přerušila program, ale mnoho detailů o raketě neposkytla. V jediné větě informovala, že šlo o vysoce rychlostní raketu typu země-země s doletem zhruba 1930 kilometrů. To odpovídá vzádlenosti mezi turecko-íránsko hranicí a východním pobřežím Řecka.

Nová raketa je zřejmě přesnější než předchozí verze. Televize Press-TV, která vysílá v angličtině, oznámila, že raketa zasáhla cíl. Podle televize Al-Alam šlo o dvoustupňovou raketu s tuhým palivem.

Nervózní Izrael

Írán v minulých letech zrychlil práci na svém raketovém programu, což znepokojuje hlavně Izrael. Íránci ho neuznávají a prezident Mahmúd Ahmadínežád opakovaně doporučil vymazání Izraele z mapy.

Raketový program přispívá ke obavám z toho, že Íránci vytvářejí nejasnostmi kolem svého jaderného programu. Rozšiřují pracoviště na obohacování uranu a odmítají se této technologie vzdát. Podle západního světa je jejich motivem nikoli energetika, ale zbrojení. Pokud se velmoci s Íránem nedohodnou na zatím posledním návrhu řešení íránských jaderných aktivit, bude se v Radě bezpečnosti OSN patrně znovu jednat o sankcích.

Agentury si všímají také toho, že Írán provedl raketový test vzápětí poté, co americké Sněmovna reprezentantů v schválila v noci na středu zákon o sankcích proti zahraničním společnostem, které dodávají Íránu pohonné hmoty. USA tím chtějí Írán odradit od rozvoje jaderného programu.

Íránci naposledy rakety testovali při zářijovém vojenském cvičení. Prověřili tenkrát rakety krátkého, středního i dlouhého doletu. Podle odborníků ale nejsou nejvýkonnější íránské rakety klasického dlouhého, nýbrž jen delšího doletu. Z toho důvodu americký prezident Barack Obama změnil rozhodnutí o protiraketovém štítu v Evropě, který by měl USA a evropský kontinent chránit právě před takovými zbraněmi.

Související