Členské státy Evropské unie dnes schválily navýšení mezd zaměstnancům unijních institucí od příštího roku o 1,85 procenta. Za zvýšení mezd tento týden stávkovali zaměstnanci Rady EU a Evropské komise, tedy dvou klíčových institucí unie.

Dohoda členských států však neznamená, že zaměstnanci musí konečný kompromis přijmout. Bude záležet především na Evropské komisi, která stále může rozhodnutí jednotlivých zemí napadnout u Evropského soudního dvora v Lucemburku, čímž už pohrozila. Původně navržený mzdový růst o 3,7 procenta totiž vychází z platných unijních pravidel a i diplomaté připouští, že by případná žaloba měla šanci na úspěch.

Členské státy EU však v dnešním rozhodnutí Evropskou komisi vyzvaly, aby přehodnotila systém, podle něhož se růst platů vypočítává. Při výpočtu růstu či poklesu platů unie vychází ze statistik všech členských států. Zkoumá, jak rostly platy ve státní správě a zároveň sleduje růst životních nákladů v Belgii, kde hlavní instituce EU sídlí.

Navržený růst, který vyvolal řadu emocí a nesouhlas některých zemí včetně Česka, však vychází z roku 2008, tedy ještě z doby, kdy Evropská unie nebyla natolik zasažená hospodářskou krizí.

To je také důvod, proč mají být evropští úředníci jedni z mála, kterým mají platy během krize stoupnout. V příštím roce by podle stejného scénáře jejich mzdy naopak měly mírně klesnout.

Tento týden Brusel zažil hned dva protesty zaměstnanců Evropské komise a Rady EU. První se uskutečnil v pondělí, ale šlo jen o výstražnou stávku, která trvala zhruba hodinu. Druhé celodenní čtvrteční stávky se již zúčastnilo několik tisíc zaměstnanců Rady EU, která se stává místem pravidelných setkání ministrů a šéfů vlád členských států.

Základní plat euroúředníků bez nejrůznějších příplatků či náhrad se pohybuje přibližně od 2560 do 17.700 eur měsíčně podle zastávané pozice (66.000 až 456.000 korun) a jejich průměrná mzda vysoce překračuje průměrnou mzdu v Belgii, kde hlavní unijní instituce sídlí.

 

Související