Na počátku ledna se v Evropském parlamentu rozjel kolotoč, který patří stále častěji ke zlatým hřebům pětiletého mandátu každého europoslance - "grilování" kandidátů na eurokomisaře v příslušných výborech tohoto parlamentu, nyní navíc přenášeném přes internet milionům evropských voličů.

Evropský parlament si je vědom své rostoucí síly a snaží se ji demonstrovat mimo jiné i tlakem na výměnu kandidátů, které by europoslanci shledali nedostatečnými z odborného hlediska či v souvislosti s otazníky nad názory nebo morální integritou těchto kandidátů.

Předseda Evropské komise Barroso musel na nátlak EP již ve svém prvním týmu v roce 2004 učinit změny kandidátů, či jejich přidělených portfolií-nejznámější byl úspěšný tlak na výměnu italského kandidáta, Rocca Buttiglionneho .

Letošní slyšení před výbory EP, jež bude poté následováno hlasováním celého pléna EP o navržené Komisi jako celku, má již svoji první "oběť" - bulharskou kandidátku na komisařku pro oblast humanitární pomoci, Rumjenu Želevovou. Parlament dosáhl po netradičně velmi vyhroceném slyšení z minulého týdne a pod jasnou hrozbou negativního hodnocení výboru pro rozvojovou a humanitární pomoc její rezignace v úterý dopoledne.

Pro nejsilnější frakci v Evropské parlamentu, Evropskou lidovou stranu, to byla rána, neboť Rumjena Želevová byla kandidátkou s podporou evropské federalistické pravice. Bohužel pro ni se na jejím slabém výkonu při slyšení a nutnosti výměny shodly europoslanci dalších čtyřech frakcí - socialisté, liberálové, zelení a krajní levice, kteří mají v daném výboru dohromady kolem třiceti europoslanců.

Pod touto hrozbou kapituloval i Barroso, který ji ještě v pondělí jednoznačně podpořil, tak i bulharská vláda, která obratem nabídla náhradní kandidátku - Kristalinu Georgievu, dosavadní viceprezidentku Světové banky. 

Podstatné jsou ovšem především důvody, proč se čtyři významné frakce EP shodly na nutnosti výměny bulharské kandidátky. Ty se dají shrnout do dvou velkých skupin a obě mohou poskytnout zajímavé srovnání se situací v České republice.

Nízká autorita

Slyšení v EP se začalo pro Rumjenu Želevovou komplikovat již po jejím navržení před několika týdny, když se o dřívější europoslankyni a čerstvé bulharské ministryni zahraničí objevily znepokojivé informace, týkající se možného střetu zájmů, neúplného deklarování příjmů a majetkových účastí v některých firmách i podezřelých vazeb jejího manžela na osoby spojované s organizovaným zločinem.

To je samo o sobě pro jakéhokoliv bulharského politika, který se snaží získat vysokou unijní pozici, silnou přítěží. Přeci jenom si Bulharsko za tři roky svého členství v EU stihlo vybudovat v rámci Unie velmi špatnou pověst země sužované organizovaným zločinem a korupcí.

Proti těmto obviněním se Rumjena Želevová před vlastním slyšením i během něj nebránila příliš účinným způsobem a její postoj měl velmi daleko k ideálu transparentnosti, jejž by měla Unie vyznávat (přiznejme si ovšem, že tento princip silněji prosazují spíše politici ze severního křídla EU).

"Nejsem na pracovním pohovoru"

Definitivně ovšem bulharské kandidátce zlomil zřejmě vaz průběh slyšení, během něhož zjevně stále nervóznější Bulharka prokázala velmi slabé odborné znalosti portfolia zahrnujícího humanitární pomoc a civilní ochranu.

Na řadu otázek europoslanců, kteří se na rozdíl od ní zjevně na slyšení dobře připravili a pokládali tvrdé otázky, buď odpovídala velmi obecně nebo se zcela zapletla do vlastní odpovědi. Europoslance tak nepřesvědčily její odpovědi týkající se Adenského zálivu a Somálska, Konga či Gazy.

Rumjena Želevová selhala tam, kde si jiní designovaní eurokomisaři vedli mnohem lépe a autoritativněji, včetně českého zástupce Štefana Füleho pokud jde o otázky ohledně Turecka nebo slovenského kandidáta Maroše Šefčoviče pokud jde o jeho údajné protiromské výroky.

Po průběhu slyšení řada europoslanců mohla právem pochybovat, zda bulharská kandidátka vůbec tuší, kde se geograficky nachází celá řada krizí ve světě či o jestli zná možnosti unijních nástrojů v těchto situacích.

V jednu chvíli dokonce Bulharka prohlásila, že není u pracovního pohovoru (na funkci generálního ředitele v Komisi), což jí celkové body nepřidalo. Rumjena Želevová tak může sice hořce poukazovat na "nefér" nepřátelskou atmosféru během jejího slyšení či na fakt, že europoslanec vystupující během slyšení měl několik týdnů na vypilování své otázky (a zřejmě by na většinu položených otázek v opačném gardu nebyl schopen nalézt rozumnou odpověď), ale to je bohužel "riziko povolání" a jedna ze silných pravomocí Evropského parlamentu.

Podobná slyšení a případné odpovědi českých ministrů či kandidátů na ně by byly zajímavým intelektuálním cvičením, o tvrdých dotazech ohledně morální integrity a transparentnosti nemluvě. Bohužel něčeho podobného se ovšem ve Sněmovní ulici zřejmě hned tak nedočkáme.

Autor pracuje v evropských institucích

Související