V Belgii vypukl masový přesun úspor. Země se od 1. ledna zapojila do evropského systému automatické výměny informací o bankovních účtech. Cizinci - podle místních úřadů prý hlavně Holanďané - stahují ze svých kont v Belgii miliony eur, většinou je dokonce zcela ruší. Bojí se, že se o jejich kontech dozví daňový úřad v jejich zemi...

Někteří pak své peníze převážejí v hotovosti přes hranice. A Belgičané zase masově přesouvají své peníze z Lucemburska zpět do vlasti. Mají strach, že k systému automatické výměny bankovních dat se velmi brzy přidá i velkovévodství.

Vše se dozví finanční úřad

Šílenství kolem zapojení Belgie do bankovního informačního systému se stupňovalo zejména koncem loňského roku. Holanďané rušili v průměru sto šedesát bankovních kont denně. Mluvčí nizozemské daňové správy Marcel Homan tvrdí, že na každém převáděném účtu bylo zhruba 225 tisíc euro. Celkem se tak z Belgie do Nizozemska "přelilo" 340 milionů eur.

Jak k tomu došlo? Daňová správa Holanďanům nabídla, že pokud své peníze uložené v belgických bankách přiznají a zaplatí za ně daně z úroků za posledních dvanáct měsíců, bude vše v naprostém pořádku. Pokud to ale neudělají, hrozí jim pokuta až do výše trojnásobku vkladu.

Majitelé "černých kont" v Belgii se měli čeho bát. Počínaje prvním lednových dnem letošního roku musí totiž belgické banky oznámit zahraniční majitele kont spolu s celkovou částkou místnímu finančnímu úřadu. Ten všechna data přepošle finančnímu úřadu v místě trvalého bydliště cizince. Ministři financí Belgie a Nizozemska, Bernard Clerfayt a Jan Kees de Jager, se dokonce dohodli na tom, že některá data budou na vyžádání zpřístupněna i zpětně, a to od 1. ledna 2008.

Ještě loni to fungovalo tak, že z úroku sto euro odvedla belgická banka dvacet procent, tedy dvacet eur. Místní finanční úřad pak přeposlal tři čtvrtiny z té částky - patnáct eur - příslušné zahraniční finanční správě. Zbývajících pět eur si ponechala Belgie. Přes hranice se ale převáděly pouze peníze, žádná osobní data," uvádí Joel Lebersorg z Deloitte Belgium. "Od počátku ledna už banka žádné daně z úroků z vkladů cizinců neodvádí. Belgické úřady ale od bank dostanou informace o zahraničních majitelích kont společně s údajem, kolik na účtu vlastně mají. Úředníci pak data přepošlou tam, kde cizinec odvádí daně," uvedl.

Někteří Holanďané se ale přesto pokoušejí nový systém obelstít. Podle nizozemského deníku De Standaard ruší své účty v Belgii, vybírají vklady v hotovosti a "pašují" je přes hranice. Holandští celníci už kvůli tomu zavedli namátkové kontroly se speciálně vycvičenými psy, kteří dokáží rozpoznat čichem různé druhy papíru a inkoustu.

A co Lucemburk a Vídeň?

Obavy z nového systému automatické výměny informací o majitelích bankovních účtů v cizině ale mají i samotní Belgičané. Připravují se totiž na to, že do systému brzy vstoupí i sousední Lucembursko. To zatím - spolu s Rakouskem - využívá přechodného opatření z roku 2003 a informace o cizích kontech v domácích bankách neposkytuje. Vše ale nasvědčuje tomu, že stejně tak jako belgické království podlehne tlaku ostatních členských států EU i lucemburské velkovévodství.

EU totiž právě chystá novelu nařízení o zdanění úspor, které okruh automaticky vyměňovaných osobních dat ještě rozšíří. Navíc se už nebudou týkat jen úroků z úspor, ale i vládních a firemních dluhopisů a některých dluhů kolektivních vkladů. Zejména španělské předsednictví na Lucemburk a Vídeň tvrdě tlačí, aby na nový návrh přistoupily. Zástupci Lucemburska a Rakouska zatím odolávají a souhlas podmiňují požadavkem, aby se do systému zapojila i Andora, Lichtenštejnsko, Monako, San Marino, Švýcarsko a některá závislá území Nizozemska a Velké Británie (například ostrovy Guernsey, Jersey a ostrov Man).

Belgičané se každopádně připravují na "nejhorší" a své vklady v lucemburských bankách narychlo stahují. Belgické banky vydaly nedávno zprávu, že z jejich poboček na území Lucemburska bylo v průběhu loňského roku převedeno zpět do Belgie 224,3 milionů eur. Oproti roku 2008 jde o nárůst ve výši 176 procent! Podle belgického ministra financí Didiera Reynderse jde zcela jistě o důsledek zavádění evropského systému výměny informací o bankovních účtech.

 

/Od našeho zvláštního zpravodaje v Brusel/

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru