Tenisky hodil ve středu při soudním slyšení po předsedkyni izraelského Nejvyššího soudu jeden z mužů v publiku. Incident, při němž byla Dorit Bejnišová zasažena mezi oči a sražena ze židle s rozbitými brýlemi, je sice v Izraeli ojedinělý, množí se nicméně hrozby vůči představitelům justice, napsala agentura AP.

Útok na Bejnišovou připomíná podobný incident z konce roku 2008, kdy irácký novinář na tiskové konferenci v Bagdádu hodil botou na tehdejšího amerického prezidenta George Bushe. Ten se ale včas dokázal letícímu předmětu uhnout.

Hod botou je na Blízkém východě urážka a novinář Muntadar Zajdí se stal v očích muslimů hrdinou. Byl však za svůj čin odsouzen na tři roky vězení, později mu byl trest snížen na rok a na svobodu vyšel po devíti měsících.

Tříleté vězení hrozí podle izraelského právního experta i izraelskému útočníkovi, dvaapadesátiletému Pinchasu Cohenovi, bude-li shledán vinným.

Cohenův motiv k napadení Bejnišové není zatím jasný, údajně prý ale nejspíš neměl žádnou souvislost s projednávanou kauzou. V té šlo o žádost obyvatel jistého izraelského města domáhajících se soudního uzavření podniku autorizovaného pěstitele konopí k lékařským účelům.

Cohen sedící ve čtvrté řadě si podle svědků najednou zul tenisky a jednu po druhé hodil po Bejnišové s výkřikem: "Jste zkorumpovaná, jste zrádkyně, kvůli vám jsem přišel o všechno!" Soudkyni zasáhl hned první botou, a to tak silně, že jí rozbil brýle a způsobil drobná poranění. Útočníka zneškodnila justiční stráž, soudkyně se po ošetření vrátila do soudní síně, kde ji přivítal potlesk právníků, novinářů a hostů.

Bejnišová je historicky první ženou ve funkci předsedy Nejvyššího soudu. Zastává ji od září 2006. Za dobu jejího působení odsoudil Nejvyšší soud řadu bývalých ministrů obviněných z korupce. Bejnišová se také postavila proti pokusům zákonodárců zasahovat do soudní pravomoci a mezi jejími verdikty byla i rozhodnutí proti používání Palestinců jako lidských štítů a na podporu znovuotevření úseků silnic na západním břehu Jordánu pro pohyb Palestinců. Oběma verdikty na sebe přivolala zlobu pravicových vůdců, kteří ji obvinili z kapitulace před terorem.

 

Související