Už třetí den pokračovala KLDR v dělostřeleckém ostřelování sporné námořní hranice se svým jižním sousedem. KLDR tvrdí, že dělostřelba je součástí vojenského cvičení; podle jihokorejského prezidenta I Mjong-baka jde o snahu Pchjongjangu vyvinout tlak na regionální velmoci a prosadit svou představu o pokračování vzájemných rozhovorů.

I Mjong-bak, kterého cituje agentura Reuters, rovněž uvedl, že se severokorejská ekonomika potácí pod sankcemi OSN, jež byly na KLDR uvaleny jako trest za loňský jaderný test. Dodal ale, že vzpurný stát má zatím daleko ke kolapsu a prezident Kim Čong-il má vládu pevně v rukou.

KLDR tento týden odpálila stovky dělostřeleckých salv směrem ke sporné námořní hranici s Jižní Koreou; všechny střely ale skončily v moři v severokorejských teritoriálních vodách. Jižní Korea odpověděla střelbou do vzduchu. Při incidentech nebyl nikdo zraněn a nevznikly žádné materiální škody.

I Mjong-bak míní, že se Pchjongjang možná střelbou na amerického vojenského spojence Jižní Koreu snaží prosadit svůj požadavek na jednání s Washingtonem o dohodě, jež by formálně ukončila korejskou válku. Tu obě Koreje svedly v letech 1950 až 1953 a skončena byla jen uzavřením příměří, nikoli mírovou dohodou. Severní a Jižní Korea tak formálně zůstávají ve válečném stavu.
Jednání s Washingtonem a uzavření mírové dohody požaduje Pchjongjang jako podmínku pro svůj návrat k rok stagnujícím šestistranným rozhovorům o severokorejském problematickém jaderném programu. "Tohle by mohla být (severokorejská) strategie, jak dosáhnout mírové dohody," řekl I Mjong-bak. "Ale jednoduše to není moc dobrý způsob."

USA trvají na tom, že mírová dohoda bude možná jen tehdy, až KLDR skoncuje se svými jadernými ambicemi. Washington nicméně připouští, že by bylo možné o mírové dohodě jednat i v rámci šestistranných jaderných rozhovorů, jichž se kromě obou korejských států a USA účastní Japonsko, Rusko a Čína.
Související