Události z 11. září 2001 prý dramaticky změnily pohled Velké Británie na hrozbu, kterou pro ni představuje režim Saddáma Husajna. Bývalý britský premiér Tony Blair to v pátek řekl před takzvanou Chilcotovou komisí, která vyšetřuje jeho rozhodnutí připojit se k útoku USA na Irák v březnu 2003.

„Chtěl jsem poslat silnou, jasnou a neústupnou zprávu, že režim, který by byl po 11. září zapojen do vývoje zbraní hromadného ničení, s tím musí přestat,“ uvedl Blair.

Slyšením bývalého ministerského předsedy v Londýně vrcholí dosavadní práce výboru pro vyšetřování okolností irácké války. Blairovo vystoupení provází mimořádný zájem médií.

Invaze Británii hluboce rozdělila a oslabila vládní labouristy. Blair a tehdejší americký prezident George Bush zdůvodňovali válku hrozbou iráckých zbraní hromadného ničení, které se nenašly. Blair ale v prosincovém televizním rozhovoru řekl, že by bylo správné svrhnout režim Saddáma Husajna, i kdyby se vědělo, že zbraně hromadného ničení nemá.

Blairovu vystoupení ve středu předcházelo dramatické slyšení někdejšího hlavního právního poradce ministerstva zahraničí Michaela Wooda a jeho zástupkyně Elizabeth Wilmshurstové. Podle nich byla invaze ilegální a porušovala mezinárodní právo. Opačného názoru byl po dlouhém váhání tehdejší generální prokurátor Peter Goldsmith, který ale legalitu invaze podpořil až těsně před jejím vypuknutím.

Blairovo slyšení je takový zájem, že o asi šedesát míst určených pro veřejnost se losovalo. Třetina těchto míst je vyhrazena pozůstalým po některých ze 179 britských vojáků, kteří přišli v Iráku o život.

Před budovou, kde výbor zasedá, také ohlásili protesty kritici války. Podle průzkumu, který byl zveřejněn před dvěma týdny, se většina Britů domnívá, že Blair je při zdůvodňování invaze obelhal.

Související