Jsou to rebelové. Ale rozhodně ne bez příčiny. Vadí jim "velká vláda", která jim příliš mluví do životů. Nechtějí politiky, kteří marnotratně utrácejí jejich daně. A ve zdravotní reformě, jak ji navrhuje prezident Barack Obama, vidí spojení obou těchto zel.

Občanské hnutí konzervativní pravice, které se zhruba před rokem začalo organizovat napříč Spojenými státy a pro které se vžilo označení Tea Party, v Nashvillu zahajuje svůj první sjezd.

Název hnutí upomíná na bostonskou revoltu proti Britům z roku 1773, která zahájila konečnou fázi boje za americkou nezávislost. Možná i proto, kvůli patetickým heslům a cílům, vzbuzovalo hnutí na straně establishmentu – v administrativě, v Kongresu i v redakcích většiny mainstreamových médií – zpočátku jen shovívavé úsměvy.

"Bereme si zpátky Ameriku," stálo na transparentech protestantů, kteří se loni v dubnu shromáždili pod Kapitolem. S pomocí televize FOX News, která se hnutí od počátku intezivně věnovala, se ale z Tea Party stal celoamerický fenomén a reálná politická síla.

Mnozí zákonodárci, demokraté i republikáni, měli loni zkaženou dovolenou, když na shromážděních Tea Party museli vysvětlovat svůj postoj k Obamově zdravotní reformě. Místo administrativy byly ve společenské diskusi postupně mnohem více slyšet námitky jejích oponentů.

To následně přímo vedlo ke změně postoje veřejnosti a k nedávnému vítězství konzervativního republikána Scotta Browna v senátních volbách v Massachusetts. Hnutí Tea Party, které ještě před rokem demokratičtí politici nazývali "rozzlobenou lůzou", dosáhlo více než republikánská opozice v Kongresu. Reforma se ocitla ve vzduchoprázdnu.

Na rozcestí

"Jedna část se snaží vybudovat organizaci. Druhá chce zůstat protestním hnutím," vystihl ale politolog Marcus Pohlman pro deník Christian Science Monitor, že před začátkem dnešního sjezdu stojí hnutí Tea Party na zásadní křižovatce.

Může zůstat silou, která bude v letošních volbách do Kongresu podporovat vybrané republikánské kandidáty. Ti by třeba museli podepsat jakýsi konzervativní "test čistoty", mezi jehož deseti body je mimo jiné požadavek federálního zákazu homosexuálních manželství či zákaz amnestie pro ilegální imigranty.

Radikálnější skupiny Tea Party se ale chtějí vymezit jako samostatná alternativa, třetí strana vedle demokratů a republikánů. Některé spolky už vytvořily politické akční výbory, aby mohly shromažďovat peníze na kampaň a jmenovat kandidáty.

Rozpor byl jasně vidět už během přípravy sjezdu, část hnutí se postavila proti pozvání špiček republikánské strany. Účasti se tak například vzdala republikánská kongresmanka Michele Bachmannová.

Hlavní projev přednese Sarah Palinová, která byla v roce 2008 po boku Johna McCaina kandidátkou na viceprezidentku a pro Tea Party je ikonou nezávislých sociálně a fiskálně konzervativních politických postojů. Musela však předem slíbit, že oněch sto tisíc dolarů, které jí za projev vyplatí, nepoužije k soukromému obohacení.

Jedním z hlavních cílů sjezdu, na kterém se shodnou obě křídla hnutí, je programové prohlášení. Podle vedení Tea Party by měl ve výsledku vzniknout zhruba desetibodový dokument, aktuální obdoba jednoduchého programového prohlášení, které pod názvem Smlouva s Amerikou již v roce 1994 před volbami do Kongresu sestavil republikán Newt Gingrich. Demokraté tehdy utrpěli jednu z nejhorších porážek historie, po desetiletích ztratili většinu v obou komorách Kongresu.

Ať už ale Tea Party po víkendovém sjezdu zůstane hnutím, nebo se změní ve stranu, takový výsledek letošních podzimních voleb by americké konzervativní pravici určitě nevadil.

 

Související