Ministerstva podle předkládací zprávy nepovažují za vhodné měnit volební pravidla krátce před volbami. Navíc se podle nich nevyzkoušelo v praxi podobné zvýšení schválené před čtyřmi lety. O stanovisku k novele vláda rozhodně v pondělí.

Lidé by v letošních sněmovních volbách měli mít podle platného zákona možnost dát preferenční hlasy čtyřem kandidátům, jimž by pro přednostní získání poslaneckého křesla měl stačit zisk pěti procent těchto hlasů. Při minulých volbách byla tato hranice sedmiprocentní, preferenční hlasy mohli dát lidé nejvýše dvěma kandidátům zakroužkováním jejich pořadového čísla.

Návrh skupiny poslanců ČSSD a Olgy Zubové (DSZ) chce počet preferenčních hlasů zvýšit na pět a hranici "pro přeskok" snížit na dvě procenta. "Snížení procenta potřebných preferenčních hlasů, které zajistí kandidátovi přednostní přidělení mandátu, je významným motivačním faktorem pro účast voličů na hlasování," zdůvodnili svůj návrh tvůrci novely.

Opačný cíl než návrh ČSSD má jiná volební novela, kterou předložila skupina poslanců ODS z menších měst. Navrhli návrat k původnímu stavu, tedy snížení počtu preferenčních hlasů na dva a zvýšení počtu hlasů pro přednostní vstup do sněmovny na sedm procent. Zdůvodnili to tím, že současný systém zvýhodňuje kandidáty z větších měst vzhledem k počtu jejich obyvatel, kteří budou podporovat spíše své sousedy než kandidáty z menších obcí.

Ani tato novela podporu vlády nezískala. Sněmovna sice navzdory tomu koncem ledna umožnila další projednávání této předlohy, sociální demokraté to ale zdůvodnili snahou využít normu k debatě o zvýšení vlivu voličů na obsazování dolní komory. Vzhledem k blížícím se květnovým volbám se ale pravděpodobně žádnou změnu volebních pravidel nepodaří včas schválit tak, aby platila už pro letošní výběr poslanců.