Sankce vůči KLDR

OSN

Od 6/2009  Státy mohou provádět inspekce všech  severokorejských nákladních lodí. Pokud je podezřívají z převozu  zakázaného nákladu, nesmí jim prodat palivo.

Od 10/2006 Sankce  týkající se finančnictví a zbrojního průmyslu a zákaz prodeje  luxusního zboží.

Od 7/2006 Zákaz prodeje materiálů, technologií a  financí, které by mohly být využity k vývoji zbraní hromadného ničení.

USA zakazují obchodování svých firem s některými korejskými společnostmi. Import z KLDR musí být předběžně schválen. V říjnu 2008  nicméně USA vyškrtly zemi ze seznamu států podporujících terorismus a tím pádem  byly zrušeny některé sankce.

Japonsko zakázalo import z KLDR a jeho přístavy nesmí komunikovat se  severokorejskými plavidly. Zakazuje také prodej  hovězího masa, kaviáru, tuňáka, drahých automobilů, motocyklů i fotoaparátů  představitelům severokorejského režimu.

Jižní Korea limituje od roku 1996 množství zboží, které je vyváženo na  Sever. Vztahuje se to zejména na produkty, které lze využít k vojenským  účelům.

Přestože za posledních patnáct let zasáhl Severní Koreu devastující hladomor, kterému podlehly až dva miliony lidí, přibyly v zemi téměř tři miliony obyvatel. Alespoň to vyplývá ze sčítání lidu provedeného v roce 2008, jehož výsledky byly nedávno zveřejněny.

Statistiky totalitního severokorejského režimu je samozřejmě třeba brát s rezervou, na věrohodnosti jim nicméně přidává fakt, že sčítání proběhlo za asistence Populačního fondu OSN.

Poslední podobné sčítání bylo v KLDR provedeno v roce 1993, data tak ukazují to, jak se poslední komunistický stát stalinistického typu vyrovnával se změnou mezinárodních poměrů v době, kdy přišel o podporu ze strany socialistického bloku a čelil sankcím OSN kvůli svému jadernému programu.

Ačkoliv za těchto patnáct let vzrostl počet obyvatel z 21,2 milionů na 24,05, celkově data podle očekávání ukazují na zhoršení kvality života.

Podmínky bydlení jsou skormné – 65 procent domácností má pouze dvě místnosti, téměř polovina navíc nemá splachovací toaletu a 15 procentům domácností chybí přístup k pitné vodě.Především však vzrostla dětská i mateřský úmrtnost a naopak naděje dožití poklesla o 3,4 roku na 69,3 let.

Zatímco v roce 1993 připadlo 14 dětských úmrtí na tisíc porodů nyní je to devatenáct, mateřská úmrtnost stoupla z 54 na 77 případů na tisíc porodů. Na tomto nepříznivém trendu mají svůj podíl chudoba a hlad – podle údajů Světového potravinového programu OSN z loňského září trpí podvýživou třetina žen a dětí mladších pěti let.

Lepší než Rusko

Nedávná měnová reforma, kvůli které se otřáslo postavení některých vlivných mužů v Pchjongjangu, navíc situaci podle analytiků ještě zhoršila.

Přestože data ukazují na zhoršení životní úrovně, ve srovnání s řadou rozvojových zemí vychází KLDR ještě poměrně dobře. Například naděje na dožití je tu téměř o tři roky vyšší než v Rusku, o osm více než na Haiti a dokonce o více než dvacet let vyšší než v některých zemích subsaharské Afriky.

Malá armáda

Kromě obrázku o životě v izolované zemi je sčítání cenným zdrojem informací i pro analytiky.

Britský list The Times například upozorňuje, že průzkum přináší některá překvapení, zejména v oblasti vojenství. Jen 724 tisíc lidí totiž uvedlo, že pracuje pro stát či armádu, Jižní Korea přitom doposud předpokládala, že její severní soused má až 1,19 milionů vojáků.

Související