Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodne ve čtvrtek při neveřejném jednání o případu společnosti Ježek software, která upozornila na chybu v zákoně o sociálním pojištění. V kauze, na kterou jako první upozornily HN, jde o miliardové částky, které firmy zpětně žádají od státu. V zákoně chybělo vymezení vyměřovacího základu pojistného.
Soud původně avizoval, že rozhodování bude veřejné. Nakonec se ale soudci potkají za zavřenými dveřmi a bez přítomnosti účastníků řízení. "Po zveřejnění rozhodnutí na úřední desce soudu vydáme tiskovou zprávu a zpřístupníme plné znění odůvodnění," uvedl mluvčí soudu František Emmert.
Rozhodnutí v kauze Ježek software se může stát modelovým případem pro posuzování nároků jiných firem. Není však jisté, že Nejvyšší správní soud skutečně dá vodítko i pro ostatní případy. Ježek software je totiž v odlišné situaci než další firmy, jež si nárokují peníze za polovinu roku 2007. Ježek software pojistné vůbec nezaplatil, kdežto drtivá většina firem částky odvedla a nyní žádá o jejich vrácení.
Správu sociálního zabezpečení už požádalo o vrácení téměř sedm tisíc firem, po státu chtějí 16,7 miliardy korun.
Už na sedm tisíc firem žádá po státu téměř 17 miliard za sociální pojištění - čtěte ZDE
Politici našli způsob, jak odstranit vlastní chybu: Zvýší nám daně - čtěte ZDE
Jak chyba vznikla? Ze zákona omylem vypadla pasáž, která definuje to, co je vyměřovacím základem pojistného. V první polovině roku 2007 tak nebylo zcela jasné, jaká bude výše pojistného. Podle ministerstva práce a sociálních věcí ale vyměřovací základ vyplýval z kontextu. Drtivá většina firem chybu nezaznamenala a pojistné běžným způsobem zaplatila.
Českolipská firma Ježek software ale pojistné s odkazem na chybu odmítla uhradit. Stát začal peníze soudně vymáhat. Krajský soud v Ústí nad Labem dal průlomovým rozsudkem firmě za pravdu. Stát poté spor přenesl k Nejvyššímu správnímu soudu.
Ježek software: Netoužíme po pěnězích
Jednatel českolipské firmy Tomáš Ježek nedávno v prohlášení uvedl, že Ježek software dlouhodobě a důkladně sleduje legislativu. Firma, která vyvíjí například účetní programy, chtěla prý především upozornit na chybu. "Náš spor se správou sociálního zabezpečení se odehrával čistě ve věcně právní rovině a rozhodně nebyl motivován touhou po penězích. Není v našem zájmu (a jsme přesvědčeni, že ani v zájmu obecném) zpětně nabourávat ekonomiku celého státu," stojí v prohlášení na webových stránkách firmy.
Celkem si firmy, ale také například města mohou nárokovat až o 100 miliard korun. Politici už přišli s plánem, jak v případě vyplácení peníze vrátit do státní kasy. Přibližně třetinu peněz by nejspíš firmy znovu musely odvést formou zdanění.
