Britský premiér Gordon Brown v pátek hájil rozhodnutí jít před sedmi lety do války s Irákem. Před výborem pro vyšetřování okolností války ale zdůraznil, že až do poslední chvíle doufal v diplomatické řešení konfliktu. Odmítl také, že by neposkytl britským vojákům potřebné prostředky na výzbroj.

Brown byl v době války ministrem financí a ve vládě tehdejšího premiéra Tonyho Blaira byl druhým nejvlivnějším mužem. Již tehdy se všeobecně předpokládalo, že Blaira ve funkci ministerského předsedy vystřídá - jak se stalo v červnu 2007.

"Rozhodli jsme se správně a ze správných důvodů," zdůraznil Brown hned na úvod slyšení. Odmítl odpovědět na otázku, zda irácký režim Saddáma Husajna byl "bezprostřední a jasnou" hrozbou pro Británii. Jako hlavní důvod k válce uvedl, že "fungující mezinárodní společenství si nemůže dovolit agresorské státy odmítající řídit se zákony mezinárodního společenství".

Zdůraznil ale, že doufal "do poslední chvíle, že bude dosaženo diplomatické řešení". Připomněl současně, že Británie si z války musí odnést poučení - především co se týče mechanismů rozhodování ve vládě a příprav na fázi po konfliktu. "V bitvě jsme vyhráli skoro za sedm dní, ale trvalo sedm let, než jsme v Iráku dosáhli míru," prohlásil. "Budoucnost přinese další intervence a mezinárodní spolupráce musí být mnohem větší, než jak tomu bylo (v Iráku)," dodal.

Britští vojáci dostali vše, oč si řekli

Jako tehdejší ministr financí byl Brown před dnešním slyšením terčem kritiky za to, že údajně neuvolnil dost peněz pro armádu a přispěl tím k britským obětem. Dnes prohlásil, že v roce 2002 ujišťoval Blaira, že případné náklady nejsou vojenské operaci na překážku.

Brown také opakovaně zdůrazňoval, že britské ozbrojené síly dostaly veškeré vybavení, o které požádaly. "Nevím o případu, že by byli velitelé ve svých požadavcích odmítnuti," řekl v souvislosti se stížnostmi vojáků i velitelů, že britské jednotky nebyly dostatečně vybaveny a vyzbrojeny a někteří vojáci kvůli tomu přišli o život.

Podle Browna války v Iráku a Afghánistánu stály Británii asi 18 miliard liber (nyní asi 510 miliard korun) - vedle stále rostoucího vojenského rozpočtu.

Nejvýraznějším zastáncem války v Británii byl premiér Blair, zatímco Brown se v té době na veřejnosti k celé věci prakticky nevyjadřoval a řada komentátorů se domnívala, že k ní byl skeptický. Blair vystoupil před vyšetřovacím výborem koncem ledna a rozhodnutí provést invazi plamenně obhajoval.

Brown rozhodl o ustavení vyšetřovacího výboru pro iráckou válku, když se stal premiérem. Svědci měli původně vystupovat za zavřenými dveřmi. Pod tlakem médií, veřejnosti a opozice ale Brown přistoupil na veřejná slyšení. Původně ani nechtěl, aby výbor vyslýchal úřadující členy vlády.

Irácká válka rozdělila Británii a je nepopulární především mezi voliči Brownovy Labouristické strany. Brownovo vystoupení by tak mohlo ohrozit vyhlídky labouristů v nadcházejících volbách, které se musejí uskutečnit do června.

Otazník nad prací zpravodajských služeb

Brown byl na základě zpravodajských informací přesvědčen, že Irák je hrozbou. Připustil však, že při pohledu zpět je potřeba revidovat i práci zpravodajských služeb. Hlavním veřejně zdůrazňovaným argumentem pro invazi byla hrozba iráckých zbraní hromadného ničení, které se nikdy nenašly.

Brown dnes rozhodnutí jít do války sice obhajoval a potvrdil, že s ním Blair konzultoval, ale vystupoval zdrženlivěji než Blair, který svržení Saddámova režimu bez výhrad hájil. Brown také hned na úvod slyšení vzdal poctu britským vojákům padlým v Iráku, stejně jako iráckým civilním obětem - na rozdíl od Blaira, který nereagoval na dotaz jednoho z členů komise, zda nemá potřebu se omluvit pozůstalým.

Před budovou, kde Brown vypovídal, se shromáždila hrstka demonstrantů. Při Blairově slyšení proti němu protestovalo několik set lidí a někdejší premiér budovu opouštěl zadním vchodem. 

Související