„Není to poprvé, co na náš časopis zaútočili. Kdo to udělal se zjistit nedá. Ale provést hackerský útok je velice drahá záležitost, o mnoho dražší, než se mu ubránit. A vypadá to, že lidé, kteří za útokem stojí, mají peněz dost,“ komentuje včerejší události šéfredaktor Rylkin.

Pod otevřeným dopisem, s nímž je útok spojován, stojí podpisy Jeleny Bonnerové, Borise Němcova, Lva  Ponomarjova, Garri Kasparova, Vladimira Bukovského a dalších opozičních politiků a představitelů ruského veřejného života.

„Dnešní, pro Rusko zhoubný společensko-politická konstrukt, který je vnucován občanům naší země, má svého architekta, kurátora a ochránce v jedné osobě. Jeho jméno je Vladimir Putin. A dokud bude mít Putin v rukou reálnou moc, nelze v Rusku  provést žádné skutečné reformy,“ uvádí se v otevřeném dopise, pod nímž denně přibývají tisíce podpisů.

Iniciátoři dopisu přitom popírají, že by výzva měla nějakou souvislost s blížícími se volbami do místních zastupitelských orgánů, které v půlce března proběhnou v několika ruských oblastech. „Všichni naši kandidáti už byli z toho, čemu se tady říká volby, dávno vyřazeni,“ upozorňuje Maxim Reznik, jeden z prvních signatářů dopisu a člen opoziční strany Jabloko.

Podle spisovatele a obránce lidských práv Vladimira Bukovského začíná až v poslední době lidem docházet, že do slepé uličky zavedl Rusko režim vytvořený v roce 2000. „Doufáme, že tato skutečnost bude docházet stále více lidem. Je důležité, aby vznikaly nové síly, které by dnešní režim mohly nahradit,“ domnívá se Bukovskij. Jelena Bonnerová se domnívá, že pokud člověk, který stojí v čele nelegitimního režimu nesebere odvahu a neodejde sám, dříve nebo později bude svržen v rámci masových protestů.

Dopis naopak odmítl podepsat spisovatel a opoziční politik Eduard Limonov s tím, že text je spíše morální výzvou a nevyzývá k ničemu konkrétnímu. „Svou morální pozici vzhledem k Putinovi jsem zaujal již 23. února 2000. Tehdy jsme pochodovali po Tverské s patnáctimetrovým transparentem, na kterém stálo: ´Putine, odejdi, nikdo tě nezval!´ Dnešní iniciativu považuji za poněkud opožděnou. V zásadě ale vítám každou protestní iniciativu,“ uvedl Limonov na svém blogu.

Po jednodenní přestávce jsou stránky časopisu „Ježedněvnyj žurnal“ opět v provozu, podle šéfredaktora Alexandra Rylkina však nikdo nemůže zaručit, že se problémy nebudou opakovat. Politicky motivované útoky hackerů se v poslední době v Rusku stávají běžnou praxí. Naposledy musely letos na přelomu ledna a února útokům čelit internetové stránky opozičních novin Novaja gazeta. Třebaže se tehdy vedení novin bezprostředně po útoku obrátilo se stížností na Generální prokuraturu, neznámým útočníkům se dařilo server blokovat tři týdny.
Související