Zachycené výsledky srážek nyní budou vyhodnocovány, další experimenty s vysoce energetickými srážkami částic mají pokračovat.

Netrpělivě očekávaný epochální experiment, který má simulovat podmínky Velkého třesku, se tak na několikátý pokus podařil. Vědci shromáždění v řídícím středisku pokusu u Ženevy propukli v jásot a tleskali, když jim informační systém předal údaje o dosažení srážky.

Ještě v úterý dopoledne přitom CERN oznámil, že nadějně rozběhlý pokus byl po banální závadě automaticky zrušen bezpečnostním systémem. Elektrická závada na jednom z magnetů spustila ochranný mechanismus, který automaticky odklonil rychlé částice z okruhu urychlovače. Fyzici však hned upozorňovali, že v podstatě šlo jen o rutinní problém u tak složitého zařízení, jakým LHC je.

Pokus byl od počátku označován za jeden z nejambicióznějších vědeckých experimentů všech dob. Má napodobit podmínky v úvodní fázi Velkého třesku, jímž podle současných teorií před 13,7 miliardy let začalo pozorovatelné rozpínání vesmíru. Odborníci si od experimentu slibují odhalení takzvané temné či skryté hmoty, která tvoří až čtvrtinu vesmíru.

V obřím urychlovači jsou proti sobě naváděny dva protonové paprsky, každý o síle 3,5 teraelektronvoltů (TeV). Při srážce se jejich energie sčítá, tedy jde o sedm TeV. Elektronvolt odpovídá kinetické energii, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu. Předpona tera znamená mocninu deset na dvanáctou, tedy označuje bilion základních jednotek. Energie vkládaná do pokusu má být v následujících dnech zvyšována.

Každá ze srážek nejmenších částeček hmoty má vytvořit jakýsi "malý Velký třesk" poskytující údaje, které budou tisícovky vědců analyzovat v příštích letech. Jakmile se vysokorychlostní srážky rozběhnou, měly by podle plánů nepřetržitě pokračovat 18 až 24 měsíců s výjimkou údajně krátké technické odstávky na konci letošního roku.

První experimenty, při kterých byla vytvořena uměle látka, jaká byla ve vesmíru pouhých deset mikrosekund po jeho vzniku, byly v původním zařízení CERN uskutečněny již v roce 2000. Vznikla tím nová forma hmoty, kterou vědci nazývají kvark-gluonové plazma. Její studium poskytne přesný obraz toho, jak vznikal vesmír. Proto se těmto experimentům začalo říkat Malý třesk, jakožto paralela k Velkému třesku, při němž vesmír skutečně vznikl.
Související

Komentáře ke článku

Týden s technologiemi Otakara Schöna

Události posledního týdne ve světě technologií podle Otakara Schöna

Editor rubriky Tech Otakar Schön pro Vás vybírá nejzajímavější nebo nejzásadnější události ze světa technologií, které se odehrály v uplynulém týdnu. Každé pondělí ráno najdete ve své mailové schránce.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru Odebírat