Spojené státy a Čína během summitu o jaderné bezpečnosti ve Washingtonu pokračují v opatrném oteplování vztahů z poslední doby. Americký prezident Barack Obama před vrcholným setkáním světových politiků se svým čínským protějškem Chu Ťin-tchaem jednal hodinu a půl a zejména Američané po setkání hýřili optimismem. Čína podle nich souhlasila s tím, že bude se Spojenými státy spolupracovat na nových sankcích proti Íránu. Číňané ale byli o poznání střízlivější.

"Oba prezidenti se shodli, že jejich delegace by měly spolupracovat na sankcích," řekl Obamův poradce Jeff Bader. Dodal, že obě země tak hodlají postupovat na půdě Organizace spojených národů. Prohlášení, jež po schůzce obou prezidentů vydala čínská strana, ale slovo sankce neobsahovalo. Peking v něm nicméně zopakoval své stanovisko z minulého týdne, že se hodlá podílet na diplomatickém řešení problému íránského jaderného programu, jenž Spojené státy dlouhodobě znepokojuje.

Deník The New York Times podotkl, že i Obamův předchůdce George Bush získal hned několik příslibů ohledně čínské spolupráce na sankcích proti Teheránu. Peking pak ale vždy využil vyjednávání v Radě bezpečnosti OSN, aby v posléze přijatých rezolucích navrhované kroky vůči íránskému režimu výrazně otupil. Spojené státy očekávají, že nová rezoluce o íránském jaderném programu by mohla být přijata během několika týdnů.


Oba prezidenti, kteří se v pondělí tváří v tvář sešli již počtvrté, jednali rovněž o hospodářských vztazích obou zemí. V těch již delší dobu zaujímá palčivé místo kurz čínského jüanu, který Spojené státy považují za uměle podhodnocený. Peking tím podle nich získává výhodu ve vzájemné obchodní výměně, když výrazně znevýhodňuje americké firmy.

Obama proto na schůzce podle agentur zopakoval, že kurz čínské měny by měl být pružnější a měl by odpovídat trhu. Jeho čínský protějšek ale uvedl, že Peking na sebe v této záležitosti nenechá tlačit a že bude ohledně kurzu jüanu sledovat vlastní cestu. Obě strany by měly vzájemné ekonomické třenice při společných jednáních řešit jako rovnocenní partneři, uvedla Čína ve svém prohlášení po schůzce.

Zejména z americké strany přitom bylo patrné, že Peking v tomto ohledu může počítat s její vstřícností. Washington dokonce odložil pravidelnou zprávu, ve které se ministerstvo financí vyjadřuje mimo jiné i ke směnným kurzům a v níž údajně Čínu označuje za manipulátora s její měnou.


Po několika měsících, kdy vztahy obou zemí značně ochladly kvůli sporům kolem svobody internetu, Tibetu a obchodních otázkách, se tak Američané snaží - zřejmě i kvůli sankcím proti Íránu - znovu s Pekingem hledat společnou řeč. I čínská strana pak dává najevo ochotu se dohodnout, byť zatím není příliš zřejmé, jaké by případná větší shoda obou zemí měla obrysy.

Vzájemné sbližování obou zemí ale rozhodně není po chuti minimálně zastáncům nezávislosti Tibetu a stoupencům hnutí Fa-lun-kung. Ti, jako vždycky při návštěvě čínského prezidenta v některé ze západních zemí, v pondělí protestovali v ulicích Washingtonu, hlasitě provolávali hesla požadující duchovní svobodu v Číně i konec čínské přítomnosti v Tibetu.