Co ještě obsahuje obžaloba Karadžiće?

 - obvinění z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti

- obvinění z bombardování Sarajeva během obléhání města, ve kterém přišlo o život kolem 12 000 lidí

- řízení masakru nad 8 000 muslimy v Srebrenici

- nezákonná deportace lidí na základě výběru podle etnické a konfesní příslušnosti

První svědek v procesu bývalého vůdce bosenských Srbů Radovana Karadžiće Ahmet Zulić ze Sanského Mostu byl za války v Bosně zajat příslušníky Vojska Republiky srbské (VRS) a zavřen do tábora Manjača v severozápadní Bosně. Detailně v úterý popsal, jak Srbové v létě roku 1992 zavírali, mlátili, vyháněli a zabíjeli Muslimy a Chorvaty.

Karadžić se brání sám a chce svědkům sám pokládat otázky. Všech jedenáct bodů jeho obžaloby neguje. Všechny ho viní za zločiny spáchané za války v Bosně v devadesátých letech.

V následujících měsících by mělo v soudní síni vystoupit kolem 410 svědků.

Zulić popsal žalobcům, jak Srbové za pomocí Jugoslávské lidové armády (JNA) a polovojenských srbských formací v dubnu roku 1992 převzali kontrolu nad městem Sanski Most. Jak řekl, 18. dubna 1992 byl zajat spolu s dalšími třiceti muslimy a zavřen do místní fabriky na beton, kde byl vězněn za nehumánních podmínek v jedné garáží.

Zajatci byli pravidelně mlácení a vyslýcháni. Po něm osobně prý chtěli, aby se pokřižoval, pak mu zlomili tři prsty na pravé ruce, aby ho k tomu přinutili. "Nutili mě i vypít vlastní moč," dodal.

Nejdřív si vykopali hroby

Zulić byl prý rovněž svědkem toho, jak příslušníci VRS donutili kolem 20 zajatých mužů, aby si vykopali vlastní hroby. Poté je údajně postříleli a jinými způsoby zmasakrovali.

Zuliće zachránil šéf obecního krizového štábu Nedeljko Rašula, který byl čtyři roky jeho profesorem a objevil se na místě činu. Kromě Zuliće přežili tento masakr ještě dva zajatci. Zbytek zajatců, mezi kterými byl i on, byl přepraven do tábora Monjača, kdy během cesty několik z nich zemřelo žízní ve velkém vedru.

Soudcům svědek popsal, jak také v roce 1992 během brutálního obsazování vesnice Srby nedaleko západobosenského města Sanski Most uhořel jeho tchán. Vesnice byla předtím zničena dělostřeleckým útokem. Zulić během svého věznění v táboře Manjača od června do listopadu 1992 zhubl z 90 na 55 kilogramů.

Podle výpovědi byl Zulić v listopadu roku 1992 v rámci výměny zajatců přemístěn autobusem do chorvatského Karlovce. Spolu s ním bylo přemístěno i 1 800 až 2 000 lidí, mladistvých i starších. Jeho manželka byla prý přinucena podepsat prohlášení o tom, že se vzdává veškerého jmění a opustit domov.

Ahmet Zulić už svědčil třikrát, mimo jiné i v procesu bývalého prezidenta Jugoslávie Slobodana Miloševiće.

Přestože Karadžić požaduje, aby se obhajoval sám, tribunál se rozhodl, že v soudní síni bude přítomen britský advokát Richard Harvey, jež je pověřen zastupovat Karadžiće, pokud tomu bude třeba.
Karadžić požadoval už několikrát více času před zahájením procesu, aby si mohl připravit obhajobu. Jeho poslední požadavek na odložení pokračování procesu byl odmítnut začátkem dubna.

Radovan Karadžić je zavřený skoro dva roky a soudci chtějí v procesu pokračovat bez jakéhokoliv odkládání, řekl v úterý dopisovatel pro BBC v Haagu.

Bývalý vůdce bosenských Srbů byl zatčen v Bělehradě roku 2008 po třinácti letech na útěku.

Kampaň "etnická čistka"

Žalobci tvrdí, že Karadžić založil kampaň "etnické čistky" Bosňáků a Chorvatů ve východní Bosně v očekávání, že vytvoří etnicky čistý srbský stát. Karadžić přitom v březnu ve své úvodní řeči negoval svá obvinění a řekl o nich, že jsou to mýty.

Soudci Karadžiče v úterý upozornili, že mu nepovolí několikahodinové křížové výslechy svědků, jako to často činil Milošević. Karadžić na druhou stranu prohlásil, že neplánuje svědčit na svou vlastní obhajobu. To by mohlo žalobce připravit o možnost křížového výslechu ohledně jeho aktivit během války.

Související