Svržený kyrgyzský prezident Kurmanbek Bakijev odletěl ve čtvrtek do Kazachstánu, podle informací agentury RIA Novosti se tam chce sejít s prezdientem Nursulatem Nazarbajevem. Ten mu už dříve nabídl, že pro něj v zemi zařídí azyl, příznivci prezidenta však už ohlásili, že mu po návratu do Kyrgyzstánu přichystají přivítání.

"Pojedu tam a řeknu, co si myslím. Třeba mě poslechnou, to pak všichni budou kroutit hlavou. Co já si myslím nikde nepíší," postěžoval si před odletem Bakijev, který se předtím v Džalalabádu sešel s představiteli prozatímní vlády a konstatoval, že o jeho dalším osudu "nyní rozhodují prezidenti Ruska, Kazachstánu a dokonce USA".

Podle agentury Interfax v noci s Bakijevem telefonicky hovořil ruský premiér Vladimir Putin, detaily rozhovoru ale úřad premiéra neoznámil. V Biškeku jedná náměstek americké ministryně zahraničí Robert Blake, s okolím prezidenta je ve styku zmocněnec generálního tajemníka OSN, slovenský diplomat Ján Kubiš. Značný vliv na řešení sporu by podle kyrgyzských médií mohl mít především zvláštní vyslanec Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jímž je místopředseda kazašského parlamentu Žanybek Karybžanov.

Střelba v Oši

Předtím, než se Bakijev rozhodl vyslyšet přání vlády a začít jednat, došlo ve čtvrtek k dalšímu z incidentů, který potvrzuje, že situace v zemi zůstává napjatá. Odpůrci prezidenta vytěsnili jeho přívržence z hlavního náměstí ve městě Oš, kde se Bakijev chystal uspořádat shromáždění, čímž chtěl ukázat, že na jihu země má stále rozsáhlou podporu. Oba tábory se pustily do rvačky a prezidentova ochranka střílela do vzduchu, podle svědků však nedošlo k žádným zraněním.

Bakijev poté v rychlosti nastoupil do auta a odjel právě Džalalabádu.

Prozatímní vláda, která ovládla Biškek i většinu dalších měst v zemi s výjimkou Bakijevovi nakloněného jihu, tvrdí, že situaci zvládne. „Občanská válka v Kyrgyzstánu nebude,“ uvedl její místopředseda Temir Sarijev. Reagoval tím na slova některých odborníků, že hrozí boje mezi severem a jihem a dokonce rozdělení země. Sarijev si však myslí, že ani na jihu nemá Bakijev většinovou podporu.

Prázdná pokladna

Prozatímní vláda v čele se sociální demokratkou Rozou Otunbajevovou se dostala k moci po krvavém státním převratu, který začal pouličními nepokoji 6. dubna. Bakijev poté uprchl na jih země, kde má tradičně silnou podporu. Zanechal po sobě prázdnou pokladnu a nové vládě tak nezbylo nic jiného, než požádat o pomoc Rusko.

Sarijev ve čtvrtek také oznámil, že vyšetřovatelé  v příštích dnech prověří všechny místní podniky, které jakkoli souvisejí s podnikatelskými aktivitami svrženého prezidenta.

Právě korupční aféry a nepotismus byly totiž jedním z impulzů převratu v Biškeku. Prezident Bakijev má dva syny a nejméně čtyři bratry, kteří zastávali důležité funkce ve státním aparátu a patří k nejbohatším lidem v této jinak velmi chudé zemi.

Nejznámějším bratrem prezidenta je Džanybek "Žanyš" Bakijev, který je jako šéf státní ochranky podle místních médií přímo odpovědný za střelbu do lidí na náměstí v Biškeku minulý týden. Dalším bratrem je Achmat, považovaný za nejmocnějšího podnikatele na jihu země. Třetí bratr Marat Bakijev byl donedávna velvyslancem Kyrgyzstánu v Berlíně, čtvrtý Adil obchodním radou velvyslanectví v Pekingu.

Synové uprchli do Lotyšska

Největší skandály kolem svrženého prezidenta ale vyvolávali jeho dva synové. Mladší Maxim, považovaný donedávna za budoucí hlavu státu, je zručným podnikatelem s obchodními vazbami až do Evropy. Maxim v Kyrgyzstánu kontroloval všemocnou Agenturu pro zahraniční investice a jeho obchodní zájmy zahrnovaly média, pivovary i finance. Stal se blízkým spolupracovníkem lotyšského miliardáře Valerije Bělokona, který mimo jiné vlastní anglický fotbalový klub Blackpool.

Starší Maximův bratr Marat byl náměstkem ředitele kyrgyzské kontrašpionáže. Oba synové jsou podle dostupných informací v Lotyšsku a podle otevřeného přiznání jejich otce se po převratu do vlasti z obavy o vlastní bezpečnost nevrátí.

Ve složitých vazbách kyrgyzského podnikatelského prostředí se podle agentury AP chce zorientovat i americký Kongres. Členové podvýboru pro národní bezpečnost sněmovního výboru pro dohled a vládní reformu budou prověřovat smlouvy o dodávkách paliva pro leteckou základnu Manas u Biškeku, kterou si Pentagon pronajal v roce 2001. Kyrgyzská média nepochybují, že za lukrativními smlouvami jsou korupční aktivity rodiny Bakijevů.

Související