Speciál: Polská tragédie

Nejen řídící věž, ale i pilot letadla s novináři, které přistávalo krátce před katastrofou, prý varoval posádku vládního Tu-154 před hustou mlhou nad smolenskou přistávací dráhou. V pátek to uvedl polský list Rzeczpospolita (RP).

„Říkal mu, že z minuty na minutu je to horší,“ řekl polskému deníku nejmenovaný zdroj. Menší stroj Jak-40 s polskými novináři na palubě vyletěl z Varšavy o hodinu a půl dříve než letadlo s politiky a jeho posádka krátce po přistání kontaktovala piloty tupoleva.

Ti tak dostali hned dvojité varování, kromě kolegů je varovala i řídící věž, jejíž pracovníci doporučili Polákům přistát na jiném letišti. Pokud však řídící věž přistání letounu přímo nezakáže, není její doporučení závazné.

"Pilot se nemusel řídit doporučením řídící věže, ale kdybych od kolegy, který na letišti přistál dříve, slyšel takové varování, byl bych opatrnější," řekl listu nejmenovaný pilot.

Komunikace mezi pilotem Jak-40 a Tu-154 skončila  podle informátora RP deset minut před momentem havárie. To je zajímavé zejména v souvislosti s další informací, která se v pátek objevila v polských médiích – totiž že ke katastrofě možná došlo o deset minut dříve než se doposud udávalo.

„Čas 8:56, který se od 10. dubna udává jako moment kontaktu letadla se zemí, je ve skutečnosti okamžik spuštění alarmu. Členové polsko-ruské komise zpochybňují, že by to byl i čas katastrofy, k té podle nich nejspíš došlo asi o deset minut dříve,“ uvedl Dziennik Gazeta Prawna.

Polský vládní speciál havaroval 10. dubna ráno při pokusu přistát na vojenské letecké základně nedaleko ruského Smolenska. Při neštěstí zemřel polský prezident Lech Kaczyński a dalších 95 cestujících, mezi nimi významní politici a nejvyšší vedení polské armády. Delegace směřovala do Katyně, kde měly proběhnout vzpomínkové akce při příležitosti 70. výročí masakru polských důstojníků a inteligence sovětskou NKVD.

V Moskvě už byla dokončena identifikace všech obětí neštěstí a pokračuje vyšetřování jeho příčin. Polská prokuratura slíbila, že budou zveřejněny kompletní záznamy z černých skříněk s výjimkou citlivých osobních výpovědí. Generální prokurátor Andrzej Seremet uvedl, že první oficiální informace o tom, jak neštěstí zachytily černé skříňky, by mohly být zveřejněny už během dvou týdnů.

Hypotézy, které provázejí vyšetřování neštěstí u Smolenska

(Zdroj: ČTK/Rzeczpospolita)

1. Nezkušený pilot: tato hypotéza se objevila v ruských médiích, podle nichž kapitán letounu Arkadiusz Protasiuk dobře neznal letadlo Tu-154M ani letiště ve Smolensku. Ve skutečnosti Protasiuk s Tupolevem nalétal skoro 2940 hodin a ve Smolensku přistával coby druhý pilot tři dny před katastrofou, kdy tam letěl premiér Donald Tusk.

2. Problémy s ruštinou: kontrolor z letiště ve Smolensku tvrdil, že polští piloti neinformovali o tom, v jaké výšce se letoun nachází, protože "špatně uměli rusky". Ta slova popírají kolegové Protasiuka.

3. Nátlak na pilota ze strany prezidenta
Lecha Kaczyńského, případně velitele vzdušných sil Andrzeje Blasika. "Posádky, které převážejí nejdůležitější osoby v zemi, jsou tak vyškolené, že nepodléhají nátlaku," tvrdí Grzegorz Pietruczuk, který i přes nařízení Kaczyńského, aby v době ozbrojeného konfliktu v Gruzii v létě 2008 přistál v Tbilisi, pokračoval podle původního plánu do Ázerbájdžánu. Nátlak na posádku nepotvrdily zatím ani záznamy z takzvaných černých skříněk.

Nicméně Tomasz Hypka z odborného leteckého časopisu Skrzydlata Polska tvrdí, že úroveň školení v polských vzdušných silách, pod něž posádka Tu-154M spadala, je mizerná. Vojenští piloti podle něho nejsou schopní činit správná rozhodnutí. Kdyby civilní pilot přistál ve Smolensku za takových podmínek, které tam panovaly předminulou sobotu, přišel by o licenci, říká Hypka.

4. Mlha:
piloti letounu si v mlze neuvědomili, že letí nad 60 metrů hlubokou roklí. Tolik metrů jim chybělo, aby přistáli bezpečně. K bezpečnému přistání je třeba kilometrová viditelnost, 10. dubna bylo ale u Smolenska chvílemi vidět jen na 100 metrů.

5. Porucha letadla: "Množství poruch, jaké ty letouny (Tu-154) měly, je děsivé," řekl bývalý polský premiér Józef Oleksy. Nicméně letadlo bylo v zimě na kompletní opravě v Rusku a po ní mohlo nalétat 7500 hodin. Nalétalo jen 140 hodin. Podle ruských vyšetřovatelů zatím nic nenasvědčuje tomu, že by katastrofa souvisela s technickými problémy letadla.

6. Nepořádek na letišti ve Smolensku. Ruský disident Vladimir Bukovskij říká, že na ruských letištích panuje "chaos, nekompetentnost, nepořádek, vybavení je ve špatném technickém stavu". Běloruský novinář krátce po katastrofě vyfotil ruské vojáky, jak vyměňují žárovky osvětlení na ranveji. To vyvolává otázku, zda je možné, že světla v okamžiku neštěstí nefungovala. Polská prokuratura se již v této věci obrátila na ruské vyšetřovatele. Není také doposud jasné, co v době přistání dělala pozemní obsluha letiště. Zda to byli jen pracovníci ze Smolenska nebo i takoví, kteří tam byli vysláni jen na ten den a prostředí proto dobře neznali.

7. Nátlak na letištní personál: letoví kontroloři ze Smolenska ráno 10. dubna několikrát mluvili se svými nadřízenými v Moskvě. Varovali prý, že meteorologické podmínky ve Smolensku jsou velmi špatné a uvažovali o uzavření letiště. Na druhou stranu se ale údajně obávali toho, zda by si to polská strana nevyložila jako naschvál. Podobně uvažovala i Moskva - nařídila letiště ve Smolensku nezavírat, ale doporučit polským pilotům, aby přistáli jinde. "Nic takového jako doporučení neexistuje. Buď je povolení nebo zákaz," řekl ruský informátor polského deníku Rzeczpospolita. Připomíná, že to kontrolní věž letiště může rozhodnout, že podmínky jsou tak špatné, že je třeba letiště zavřít. Jinak si pilot myslí, že není tak zle a má plné právo se rozhodnout přistát.

8. Chybějící navigační systém: na letišti ve Smolensku nebyl navigační systém ILS, který ulehčuje přistávání při omezené viditelnosti. V ruských médiích se objevily zprávy, že 7. dubna, kdy do Smolenska letěl premiér Tusk, na letišti byl a pak prý byl odstraněn. Tato informace se nepotvrdila.

9. Teroristický útok: vyšetřovatelé se podle polského generálního prokurátora Andrzeje Seremeta zabývali i touto hypotézou. Nicméně dosavadní vyšetřování ukazuje, že na palubě letadla žádná nálož nevybouchla. V nacionalisticko-katolickém listu Nasz Dziennik se objevily spekulace jistého odborníka na letectví, že mohlo byt cíleně zablokované řízení letadla. Nicméně jiní experti to vylučují a říkají, že letadlo důkladně kontrolovaly polské tajné služby.

10. Elektronický útok:
letadlo bylo vybaveno moderním satelitním zařízením TAWS, které informuje piloty o tom, jak vypadá terén v okolí letiště. I za špatného počasí jim ukazuje trojrozměrný model okolní krajiny. Speciál polského prezidenta bylo prvním letadlem s tímto systémem, které havarovalo. Objevily se spekulace, zda teroristé nemohli úmyslně práci tohoto zařízení překazit. Nicméně Tomasz Hypka upozorňuje, že výrobci systémů, jako je TAWS, data o letišti ve Smolensku ještě nezpracovali.

Související