Ukrajina vyčerpala "kredit důvěry" a nedávná dohoda Kyjeva s Moskvou o prodloužení pronájmu sevastopolské základny na Ukrajině ruskému námořnictvu výměnou za slevu na ruský plyn je pro Evropskou unii "nepochopitelná". Prohlásil to český velvyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška v rozhovoru, který ve středu otiskl ruský list Kommersant.

"Otázka nespočívá jen v této dohodě. Ukrajina mnoho let slibovala podniknout určité kroky k integraci s EU. Neudělala je. Protože nechápe ani to, co je třeba udělat, ani to, proč je to nutné. Kredit důvěry v evropských zemích je vyčerpán," prohlásil.

Z EU však podle velvyslance žádná ostrá slova, ani odsudky nezaznějí, protože dohody jsou vnitřní věcí Kyjeva a Moskvy. "I kdyby Ukrajina povolila Rusku vojenskou základnu v Kyjevě, nikdo nic neřekne. Ukrajina je nezávislý stát a sama rozhoduje, co udělá," konstatoval.

Ale pro většinu Evropanů a úředníků unie je podle Bartušky nepochopitelné, jak lze směšovat slevu na plyn s ruskou vojenskou základnou. Informace o tom, spolu se rvačkou v ukrajinském parlamentu, je "velmi špatná zpráva pro investory".

Situace je podle českého diplomata nesrovnatelná s někdejším českým souhlasem s umístěním americké protiraketové základny. "Není to jedno a totéž. Jsme členy NATO a máme k organizaci závazky," vysvětlil. Ale obdoba ukrajinsko-ruské dohody je podle něj v zemích EU "v principu" vyloučena:

"Rozhodnutí o ceně za plyn u nás podepisují společnosti jako GdF, RWE, EON. Nejsou však pány země. Nemohou vyměnit vojenskou základnu na území Německa či Francie za slevu na plyn. Ale na Ukrajině vláda domlouvá hospodářské otázky. Přebírá funkce, které nemá vedení EU." A to podle Bartušky s evropskou mentalitu neladí. "Proto tuto dohodu v EU nikdo nepochopil," řekl.
Nic pro přiblížení k EU ale neudělala podle Bartušky ani předchozí ukrajinská vláda. Když jednomu z vysoce postavených členů kabinetu premiérky Julije Tymošenkové vysvětloval, co by Ukrajina měla udělat, aby mohla být zrušena víza, v odpovědi uslyšel, že to je moc složité a ať se raději jedná o tom, co je reálné: o vstupu Ukrajiny do schengenské zóny bez hraničních kontrol. "Ani nepochopil, že vstup do Schengenu je mnohem složitější než zavedení bezvízového režimu. Jak se lze s takovými kádry integrovat do unie?" podotkl.

Bartuška nesouhlasí s názory, že bez slevy na plyn by ukrajinská ekonomika nepřežila. Kdyby uplatnila všechny možnosti úspor energie, dosáhla by nezávislosti na Rusku: země těží 20 miliard metrů krychlových plynu ročně, což by stačilo pro obyvatelstvo a komunální sféru. Zbývajících nejvýše deset miliard kubíků by mohla nakupovat ve Střední Asii. K tomu by však byly zapotřebí celkové změny v ekonomice, a k těm "nikdo na Ukrajině není připraven".

Ukrajina by prý měla myslet i na to, že od roku 2013, až bude postavena první větev plynovodu Nord Stream z Ruska přes Balt do Německa, přestane být tranzitní zemí pro přepravu plynu do západní Evropy a dosáhnout ústupků od Ruska bude mnohem těžší.
Související