Policie se během tradičních prvomájových výtržností v berlínské čtvrti Kreuzberg obává obětí na životech. Levicoví radikálové už v počtu trestných činů ublížení na zdraví předstihli neonacisty. Ti také chystají v Berlíně velký pochod. 

Po klidnějších předchozích letech přerostly tradiční šarvátky v roce 2009 ve skutečnou jednodenní válku: noční tmou létaly stovky zápalných lahví a kamenů, hořely desítky popelnic a dokonce i automobilů, zhruba 5 000 demonstrantů tváří v tvář bojovalo s přibližně stejným počtem policistů. Výsledná bilance: 479 zraněných mužů zákona a 289 zatčených útočníků. Podle úřadů jen zázrakem ani na jedné straně nedošlo k žádnému smrtelnému zranění. Policie varuje, že letos to může být jinak.

Policie: Doufáme, že nebudou oběti na životech

„Napříč extrémistickou scénou roste souhlas s užitím násilí proti státní moci. Dá se čekat, že letošní 1. květen to jenom potvrdí. A nezbývá než doufat, že se to obejde bez obětí na životech,“ řekl pro televizi Deutsche Welle předseda policejních odborů Konrad Freiberg.

Levicoví radikálové na mezinárodní den práce nebrojí jen proti kapitalismu. Jedním z klíčových témat protestu je také postupující gentrifikace „jejich“ města: hlavně Kreuzberg se vzhledem ke své blízkosti k samému centru Berlína proměňuje z tradiční přistěhovalecké čtvrti s alternativní kulturní scénou v atraktivní lokalitu pro vyšší střední třídu.

Pomalu mizí legendární kluby, hospody i obchody. To se antifašistům nelíbí. A získávají přitom sympatie místních obyvatel.

Na webové stránce antifašistické levice visí plakát s názvem „Berlin´s Burning“, na němž velký dinosaurus chrlí oheň na okolní domy. K němu je připojena výzva: „Vysoké nájmy a vytlačování obyvatel podpalují město – zničme sny investorů, vezměme si naše město zpět!“

Antifašisté zapalují auta i sídla firem

Není třeba pochybovat o tom, že extrémisté jsou k dosažení tohoto cíle ochotni použít násilí: v roce 2009 narostl v meziročním srovnání počet levicově motivovaných trestných činů o 40 procent. A vůbec poprvé levicoví radikálové předstihli neonacisty ve statistice deliktů ublížení na zdraví. Nejvíc je to vidět právě v Berlíně: téměř denně v hlavním městě dochází k zapalování luxusních aut nebo útokům proti novým, moderním stavbám a sídlům firem, dokonce už i za pomoci malých plynových náloží. Podle údajů berlínské radnice stoupl počet násilných činů v loňském roce o 150 procent.

Před letošní „revoluční demonstrací 1. máje“ město mění taktiku. Chce demonstranty zcela oddělit od tradičního „Myfestu“, tedy každoroční pouliční slavnosti, které se běžně účastní rodiny s dětmi a jež se od rána odehrává jen dvě ulice od proslulé Kottbusser Tor. Navíc vůbec poprvé bude zakázán prodej nápojů v lahvích a plechovkách.

Situaci může zhoršit pochod neonacistů 

Ani tato preventivní opatření ale nemusejí k udržení klidu stačit. Demonstraci totiž už na poledne nahlásili také neonacisté. Pod heslem „Budoucnost našemu lidu – národní socialismus teď!“ se jich chce k pochodu městem vydat až tři tisíce. Zastavit je chce protidemonstrace, které by se mohlo zúčastnit až deset tisíc lidí – běžných občanů, ale také antifašistů, kteří to mají z Kreuzbergu k cíli neonacistického marše, Landsberger Allee, jen tři kilometry vzdušnou čarou a dvacet minut veřejnou dopravou.

Berlínskou policii tak čeká nelehký úkol oddělit neonacisty, levicové radikály a pokojné demonstranty, kteří protestují proti pravicovému extremismu. A k tomu večer svedou „tradiční“ bitvu v Kreuzbergu. S jedním počítají všichni: Berlínem budou opět létat Molotovovy koktejly a kameny. Otázka zní, jak velké budou škody – na majetku i zdraví.