Britští konzervativci jsou po třinácti letech v opozici jasnými vítězi čtvrtečních parlamentních voleb, ale nebudou mít nadpoloviční většinu potřebnou pro samostatné vytvoření vlády. Krátce před 11:00, kdy zbývalo rozdělit jen 35 mandátů, jich měli 290. Ani teoreticky už tedy nemohou získat většinu v Dolní sněmovně, která má 650 křesel.

Ačkoliv šéf konzervativců David Cameron už deklaroval své vítězství, výsledek voleb je tak trochu zklamáním pro všechny tři strany. "Labouristé ztratili mandát, Británie chce změnu," prohlásil Cameron. Ještě před uskutečňováním změn ho ale čeká vyjednávání o podobě nové vlády.

Gordon Brown se zatím nevzdal premiérského křesla, stále si ještě  může podržet svou pozici. "Je mojí povinností zajistit silnou a schopnou vládu," cituje poraženého šéfa labouristů Browna BBC. Zároveň požádal šéfa státní správy o podporu všech stran, jež se zapojí do jednání. 

Zklamáním se po čtvrtečních volbách netají šéf liberálních demokratů Nick Clegg. "Pro nás je to zklamání, neměli bychom teď spěchat s rozhodnutími," uvedl.

Liberálové jsou po úspěšných debatách zaskočeni

Dosud vládní labouristé získali zatím 246 a liberálové 51 mandátů. Konzervativci si proti průběžným výsledkům voleb z roku 2005 zatím polepšili o 91 mandátů, labouristé jich naopak 85 ztratili. Proti všemu očekávání ztratili i liberálové, považovaní před volbami za rovnocenné soupeře obou hlavních stran. Zatím mají 51 poslanců, ve srovnání s průběžnými výsledky z roku 2005 o šest méně.

Další rozdělené mandáty připadají menším stranám, v jednom okrsku se volby uskuteční kvůli úmrtí kandidáta koncem května. Svého prvního poslance dostala do parlamentu Strana zelených. To se naopak nepodařilo krajně pravicové Britské národní straně.

Odhady sestavené na základě průzkumů u volebních místností dávaly konzervativcům 305, labouristům 255 a liberálům 61 mandátů.

Brown je stále ve hře

Nepsaná britská ústava dává šéfovi labouristů Gordonu Brownovi jako stávajícímu premiérovi právo pokusit se jako první o sestavení nového kabinetu. Překvapivě slabý výsledek liberálních demokratů ale výrazně snižuje jejich koaliční potenciál. Součet jejich a labouristických mandátů na parlamentní většinu nebude stačit.

Za nejpravděpodobnější scénář označují britská média menšinovou vládu v čele s šéfem konzervativců Davidem Cameronem. Cestu k vládnímu přežití vidí analytici v dočasných spojenectvích konzervativců s menšími stranami, například irskými nebo skotskými nacionalisty.

Pozornost se tak soustřeďuje na možná vyjednávání mezi stranami. Jejich vedoucí představitelé ale zatím poskytli málo náznaků, co by se teď mělo dít.

Nejdramatičtější volby za desítky let

Čtvrteční britské volby do Dolní sněmovny byly nejdramatičtější, nejtěsnější a nejdůležitější za uplynulé dekády. Británie se jimi hodně změní a výsledky hodně ovlivní i zbytek Evropy včetně Česka.

"Jsou to určitě nejzajímavější volby za posledních 50 let," řekl Charlie Beckett z London School of Economics. Předvolební průzkumy byly nezvykle vyrovnané.

Brusel ve střehu

Pokud nakonec stane v čele nové vlády Davida Cameron, vztah k Evropské unii bude dost možná nějvětší změnou britské politiky. Brusel očekával výsledky britských voleb s napětím, změna vlády z labouristické na konzervativní přinese "euroochlazení". 

Z unijního pohledu dopadly volby špatně: budoucí premiér David Cameron, je jedním z největších euroskeptiků – rád by vyjednal pro Británii výjimku z listiny základních práv a svobod a chce zavést referenda o jakýchkoli budoucích eurosmlouvách.

"Pokud Cameron získá většinu, pro britsko-evropské vztahy to bude katastrofa," řekl před volbami politolog prestižní LSE Simon Hix.

Konflikty ne

Vzhledem k těsnému výsledku voleb se ale nedá očekávat, že by se Cameron v dohledné době pouštěl do velmi kontroverzních kroků – s menšinovou vládou si to nebude moci dovolit. Navíc musí počítat s tím, že řadu poslanců z "tvrdého euroskeptického jádra" jeho strany teď vystřídají mladí poslanci, kteří mají k Evropě vstřícnější přístup.

Prvním krokem nového premiéra bude náprava britské ekonomiky. Konzervativci plánují radikální škrty ve veřejných financích, které mají snížit britský státní dluh, jenž v době krize narostl do obřích rozměrů – nyní činí víc než polovinu britského HDP.

Snižování shodku by mohlo vrátit Británii důvěru investorů, kteří v minulých měsících několikrát ve velkém vyprodávali dluhopisy – naposledy na začátku dubna ve chvíli, kdy Gordon Brown ohlásil datum voleb.

Související