Zřejmě deset kandidátů se ve druhé polovině června utká o křeslo polského prezidenta. Tolika volebním štábům se podařilo do čtvrteční půlnoci sebrat 100 tisíc podpisů, které jsou potřebné pro zaregistrování kandidáta.
Během čtvrteční registrace kandidátů se přitom objevilo nečekané překvapení, které z konzervativce Jaroslawa Kaczyńského dělá favorita hlasování.
Bratr zemřelého prezidenta Lecha Kaczyńského všechny překvapil: aparát jeho strany dokázal sesbírat místo povinných 100 tisíc rovnou 1 650 000 podpisů. To je více než dvojnásobek toho, co získal kandidát vládní Občanské platformy Bronislaw Komorowski. Toho přitom doposud průzkumy označovaly za hlavního favorita voleb.
"Počet podpisů svědčí o tom, že nás cosi spojuje," řekl Kaczyński na první tiskové konferenci od tragédie prezidentského speciálu.
"Teď je možné všechno," komentoval situaci premiér Donald Tusk.
O postupu Kaczyńského do druhého kola voleb experti nepochybují. Tvrdou prezidentskou kampaň už vedou týmy obou největších stran delší dobu hlavně prostřednictvím médií a nepřímých vzkazů.
Smutek skončil, začíná předvolební boj. Kaczyński bude kandidovat - čtěte ZDE
Polský scénář: Po smutku přijde na řadu politika a boj o voliče - čtěte ZDE
Oproti nevýraznému Komorowskému, který jako maršálek Sejmu plní funkci hlavy státu, může Kaczyński hrát více na emoce. Zatím vrcholem práce jeho týmu byla fotoreportáž z procházky s dětmi dcery zemřelého prezidentského páru v druhém největším bulvárním listu Superexpress. V ní se poprvé Kaczyński, který má jinak image tvrdého politika, prezentoval jako pečující příbuzný a "náhradní" dědeček.
Outsideři a vytrvalci
V prezidentských volbách ale kandidují i politici, kteří si o vítězství mohou nechat jen zdát. Největším "vytrvalcem" mezi nimi je předseda strany Svoboda a zákonnost Janusz Korwin-Mikke, který nevynechal žádnou z dosavadních čtyř prezidentských kampaní od roku 1990, jednou se mu ale nepodařilo sehnat zákonem předepsaný počet podpisů. Před deseti lety mu hlas dalo více lidí než prvnímu polskému postkomunistickému prezidentovi Lechu Walesovi.
Menší politické strany prezidentského kandidáta nominují proto, aby se na ně nezapomnělo, Polsko totiž letos čekají také volby do místních samospráv.
"Politici jsou přesvědčení o tom, že neúčastí v prezidentských volbách jejich strana riskuje smrt," řekl listu Rzeczpospolita sociolog Wawrzyniec Konarski. O co nejlepší výsledek se musejí snažit vůdci menších politických stran, předseda lidovců Waldemar Pawlak a šéf Svazu demokratické levice Grzegorz Napieralski. Pokud se jim nepodaří získat přiměřenou podporu, může to ohrozit jejich vnitrostranickou pozici.
