Přesně týž den, kdy severokorejské torpédo údajně poslalo ke dnu jihokorejskou vojenskou loď, se asi 120 kilometrů od incidentu konalo americko-jihokorejské protiponorkové vojenské cvičení. První podrobnější informaci o něm podle agentury AP zveřejnila americká armáda.

Při cvičení americké křižníky a další vojenská plavidla nacvičovala pronásledování nepřítele, zatímco ponorka jihokorejské armády simulovala nepřátelský cíl.

Cvičení bylo součástí každoročních manévrů s kódovým označením Key Resolve/Foal Eagle, jejichž cílem je procvičit možné operace pro případ příští války. Za několik týdnů se mají konat dvě další podobná cvičení.

Severní Korea proti manévrům protestovala a požadovala jejich zastavení. Pchjongjangská propaganda je označovala za přípravnou fázi pro americko-jihokorejský útok. Součástí cvičení byl nácvik operací při detekci nepřátelských ponorek.

Podle amerických expertů nemůže žádný nácvik ponorkových konfliktů přinést stoprocentní jistotu, že nepřátelská ponorka bude za každých okolností odhalena. Malou ponorku v mělkém moři je nesmírně obtížné zjistit, napsala AP. Experty nicméně přesto překvapilo, že stotřicetitunová ponorka může bez varování potopit vojenskou loď, která je desetkrát větší.

"Pro nás je technologickým vrcholem neviditelná stíhačka, jejíž vývoj a výroba přijde na miliardy dolarů," upozorňuje John Park, odborník na Koreu v americkém Institutu míru. "Severokorejská verze neviditelnosti je starobylá ponorka poháněná dieselovými bateriemi, která se umí vyhnout moderním metodám detekce."

Jihokorejské a americké jednotky mohou poměrně snadno zjišťovat severokorejské ponorky, pokud plují na hladině, tvrdí podle AP experti. Pod hladinou se musejí spolehnout na fungování aktivních nebo pasivních sonarů - pasivní sonar "naslouchá" zvuku ponorek, aktivní vysílá zvukové signály a analyzuje jejich odraz.

USA chtějí novými sankcemi "vyčinit" KLDR, chystají vojenská cvičení v oblasti - čtěte ZDE

KLDR zcela přerušila styky s Jižní Koreou. Milionová armáda je v pohotovosti - čtěte ZDE

Jihokorejská loď, která se stala terčem severokorejského útoku, používala aktivní sonar, ale není jasné, proč nepřátelského ponorku nezachytila, uvedla AP. Po výbuchu loď vyslala hlídkový člun, ale ani ten nic neobjevil. Funkčnost sonaru mohlo ovlivnit nepříznivé březnové počasí nebo členité dno. Sonary jsou navíc konstruovány spíš pro využití v hlubokém moři a pro sledování velkých ponorek.

Severní Korea má ve výzbroji 70 ponorek, z nichž 50 je malých, ale dostatečně velkých na to, aby mohly nést torpéda. Američtí odborníci nevylučují, že severokorejský útok nebyl záměrný. Mohlo jít o čin ztřeštěného velitele, nehodu nebo zpackané cvičení. Pravdu zná jen Pchjongjang, ktrerý se omezuje jen na výhrůžky a osočování USA, uvedla americká agentura.