Na jihu Kyrgyzstánu sílí nepokoje. Ruská vláda vyslala do oblasti stovky svých výsadkážů, nikoli však, aby zabránili násilnostem, ale za účelem ochrany ruských vojenských zařízení a základen.

Kyrgyzská vláda nařídila trvalý zákaz vycházení ve městě Oši a posílá do oblasti nové posily z řad armády i dobrovolníků. V sobotu večer byla vyhlášena částečná mobilizace armády v souvislosti s etnickými nepokoji na jihu země, jež si od pátku vyžádaly už nejméně 100 mrtvých a 1066 zraněných.

Kyrgyzské ministerstvo vnitra v sobotu připustilo, že situace je složitá a napjatá. V Oši je mnoho domů a obchodů vypáleno. V oblasti podle úřadů není dostatek potravin a hrozí humanitární krize. Vláda, která v sobotu nařídila částečnou mobilizaci a povolila armádě střílet na vzbouřence bez varování, rozšířila noční zákaz vycházení na celodenní.

"S cílem zajistit bezpečnost občanů, ochránit ústavní režim a nastolit pořádek vláda nařizuje částečnou mobilizaci v Kyrgyzstánu," uvádí se ve vládním prohlášení. "Násilnosti, rabování a masakry narůstají. Kdybychom neučinili vhodná a účinná opatření, problémy by se mohly zvětšit a vyvolat regionální konflikt," uvedl kabinet.

Srážky mezi místními Kyrgyzy a Uzbeky v jižním Kyrgyzstánu se soustřeďují do města Oš, násilnosti v této oblasti hlásí i Džalalabad. Biškek požádal o vojenskou pomoc Moskvu, ale ta to v sobotu opět odmítla, protože krizi považuje za vnitropolitickou záležitost. Vláda v Biškeku povolila jednotkám použít střelné zbraně.

Rusko stále odmítá poslat vojáky

"Potřebujeme ozbrojené síly zvenčí, aby se situace uklidnila... Musíme požádat o pomoc Rusko a já jsem již podepsala takový dopis adresovaný prezidentu Dmitriji Medveděvovi," prohlásila dnes v Biškeku před novináři prozatímní kyrgyzská prezidentka a šéfka vlády Roza Otunbajevová.

Násilí na jihu země, za kterým prý stojí bratři svrženého prezidenta Kurmanbeka Bakijeva, mají podle ní zastavit ruští vojáci.

"Jde o vnitřní konflikt a Rusko prozatím nevidí podmínky, aby se do řešení (krize) zapojilo," citovala později agentura Reuters mluvčí ruského prezidenta Nataliji Timakovovou. Kreml tak zopakoval Medveděvovo páteční prohlášení na taškentském summitu asijských států.

Timakovová dodala, že Moskva vyšle do Kyrgyzstánu letadlo s humanitární pomocí a pomůže s evakuací lidí. Hovořila také o možné mírové misi Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kterou tvoří Rusko s šesti dalšími postsovětskými republikami včetně Kyrgyzstánu.

O možnosti nasazení těchto sborů budou členové ODKB jednat v pondělí, uvedla agentura Ria Novosti. Medveděv přitom v pátek řekl, že tyto jednotky jsou určené pro zásah v případě vnějšího napadení.

Otunbajevová v sobotuf o krizi v Oši telefonicky hovořila s ruským premiérem Vladimirem Putinem. Tiskový odbor ruské vlády ale k rozhovoru neposkytl žádné podrobnosti, uvedla agentura Reuters.

V Kyrgyzstánu vládne chaos. Země je na pokraji občanské války, tvrdí média
- čtěte ZDE

Evropská unie oznámila, že do oblasti vyšle zvláštního představitele Pierra Morela. K možnému nasazení ruských sil EU podle Reuters uvedla, že jakoukoli snahu zahraničních partnerů vyřešit situaci v Kyrgyzstánu uvítá.

Představitelé nynějšího kyrgyzského režimu, který po dubnovém převratu vystřídal prezidenta Bakijeva, již v pátek hovořili o vojenském zásahu zvenčí jako o možném řešení situace. Právě na jihu země se soustřeďují Bakijevovi přívrženci.

Armáda má povolení střílet

Otunbajevová varovala před humanitární katastrofou v Oši, kde docházejí potraviny. Kyrgyzské úřady po dohodě s uzbeckými partnery otevřely v oblasti hranici do Uzbekistánu, kam se mohou uchýlit ženy, děti a senioři. Podle agentury ITAR-TASS toho využilo na 6000 osob.¨

Ke dvousettisícovému městu Oš, které je druhé největší v zemi, kyrgyzské úřady v pátek i v sobotu vyslaly policejní posily a armádu. Ve městě byl vyhlášen výjimečný stav a zákaz nočního vychází, přesto však i v noci na dnešek zde byla slyšet střelba. Vláda rozšířila výjimečný stav i na jihokyrgyzský Džalalabad, aby zabránila destabilizaci, informovala agentura AFP.

Kyrgyzská vláda zvláštním dekretem povolila nasazeným jednotkám použít střelných zbraní proti účastníkům etnických srážek. Tento rozkaz platí v oblastech, kde byl vyhlášen výjimečný stav. Vojáci tak mohou útočníky zabít, aby ochránili civilisty nebo sebe, uvedl Reuters.

Související