Ve frankofonním Valonsku uspěli socialisté. Naopak prý ztratili vlámští křesťanští demokraté i liberálové, tedy dosavadní koaliční strany.
Belgii tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Vlámové představují zhruba 60 procent obyvatel. Na východě země žije i malá německá menšina. Valonsko je chudším regionem, takže na jeho rozvoj přispívají vlámští daňoví poplatníci.
Místní média v reakci na výsledky píší o tom, že Vlámskem se přehnala cunami nezávislosti a že tímto bohatším belgickým regionem otřáslo politické zemětřesení. Úspěch N-VA zdůrazňuje i fakt, že jde o vůbec první případ v historii, kdy takto uspělo separatistické seskupení. Překvapení to ale úplně není, neboť stranu Barta De Wevera favorizovaly předvolební průzkumy.
"N-VA vyhrála dnešní volby. Stojíme tady před vámi se stranou, která získala nějakých třicet procent (vlámských hlasů)," řekl lídr strany Bart De Wever v televizí přenášeném proslovu. Podle projekcí stanice VRT by jeho strana mohla mít v dolní komoře parlamentu 30 ze 150 míst proti současným osmi.
Předčasné volby vyvolala demise kabinetu premiéra Yvese Leterma. Hlasování bylo označováno za jedno z nejvýznamnějších v novodobé historii země sužované dlouhodobě spory jazykových komunit. Kvůli nim se objevují hrozby, že by se Belgie mohla rozpadnout.
Leterme podal demisi kvůli sporům točícím se v poslední době zejména kolem jazykových, volebních i dalších práv frankofonní menšiny na vlámských předměstích Bruselu. Stalo se tak jen několik měsíců poté, co jeho kabinet vznikl. Ačkoli šlo už o několikátou vládu od voleb v roce 2007, vlámské a valonské strany nebyly schopné dohodnout se na reformách.
Analytici čekají složitá jednání o nové vládě. Kromě sporů o práva příslušníků jazykových komunit a o růst autonomie regionů na úkor centra ve volbách hrála značnou roli ekonomická témata. I na Belgii citelně dopadá krize. Zemi trápí i silné zadlužení, které je třetí nejvyšší v EU. Letos by mělo přesáhnout hranici 100 procent hrubého domácího produktu. Nová vláda bude muset provést výrazné škrty.
Belgii čeká od července půlroční předsednictví EU. Do té doby však vzhledem ke zkušenostem z minulosti nový kabinet asi nevznikne - po volbách 2007 formování vlády trvalo tři čtvrtě roku. U moci tak alespoň na začátku předsednictví bude Letermova vláda spravující zemi v demisi.
