Když dnes dopoledne premiér Jan Fischer oznámil demisi své úřednické vlády a předal ji do rukou prezidenta republiky Václava Klause, byl určitě i přes typicky vážný výraz ve své tváři maximálně spokojený. Právě díky úspěšnému působení v čele kabinetu se totiž Fischer už v září stane nejlépe placeným českým úředníkem.
Od 1. září totiž začne Fischer pracovat jako viceprezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a začne vydělávat měsíčně 600 tisíc korun hrubého. "Ano, platí, že do EBRD nastupuji na začátku září," potvrdil v úterý Fischer.
Bez angažmá ve vládě by se přitom bývalý šéf statistického úřadu Fischer na takhle prestižní a dobře placený post nikdy nedostal. "Fischer je úspěšným a populárním premiérem země, která má dlouhodobé vazby na EBRD," vysvětlil prezident EBRD Thomas Murow, proč právě Jan Fischer uspěl v konkurzu na viceprezidenta banky, která například pomáhá státům střední a východní Evropy při řešení krize.
Fischerovu vládu jmenoval prezident loni 8. května. Ve Strakově akademii nahradila kabinet Mirka Topolánka (ODS), kterému sněmovna loni v březnu vyjádřila nedůvěru. Původně se předpokládalo, že úřednická vláda dovede zemi jen k říjnovým předčasným volbám. Poté co je rozhodnutí Ústavního soudu znemožnilo a politici se smířili s tím, že hlasování se odehraje až v řádném termínu letos na jaře, bylo jasné, že mandát Fischerova týmu bude podstatně delší.
Nejvíce si polepší Fischer
Pravdou je, že Fischer zatím uměl své roční vládní působení zúročit ze všech členů vlády zdaleka nejlépe. Zatím to totiž vypadá, že i největší "hvězdy" jeho týmu čeká kariéra, která se nedá s tou Fischerovou vůbec srovnat. Třeba ministr financí Eduard Janota se po 31 letech loučí se státní správou a hodlá poprvé v životě pracovat v soukromé sféře.
"Chci se živit ekonomickým poradenstvím," řekl HN Janota, který zatím odmítá i nabídky od TOP 09, aby za druhou největší pravicovou stranu kandidoval do Senátu. "Politika pro mě zatím vůbec nepřipadá v úvahu," tvrdí Janota.
Tím se zásadně liší od dalšího velmi silného člena Fischerovy vlády: ministra vnitra Martina Peciny. Tento velký oponent některých Janotových úsporných kroků se stal v květnových volbách poslancem za ČSSD a v politice prý chce zůstat. "Chci pracovat jako poslanec v bezpečnostním a hospodářském výboru. Během léta uvidím, jestli v nové sněmovně půjde něco rozumného udělat, a pak se rozhodnu, co dál," plánuje si Pecina.
Bývalá šéfka pražské Všeobecné fakultní nemocnice Dana Jurásková se chce spolu s dalšími sedmi úřednickými kolegy vrátit na své původní místo. Jenže třeba klíčoví ministři, jako ministr obrany Martin Barták nebo ministr zahraničí Jan Kohout, zatím tvrdí, že vůbec nevědí, co budou po konci vlády dělat.
"Je možné, že zůstanu na ministerstvu zahraničí. Určitě se ale nebudu nikam jmenovat velvyslancem," slibuje Jan Kohout. Na rozmýšlení má podobně jako jeho někteří kolegové jen tři týdny. Pokud totiž ODS, TOP 09 a VV dotáhnou jednání podle plánu, bude Fischerova vláda spravovat zemi jen do půlky července.
Co budou dělat ministři končící úřednické vlády
Ministři, kteří se na své původní místo nevrátí
Jan Fischer, premiér
Do vlády přišel z postu šéfa Českého statistického úřadu. "Od 1. září nastupuji jako viceprezident do Evropské banky pro obnovu a rozvoj."
Martin Pecina, ministr vnitra
Do vlády přišel z místa šéfa Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V květnových volbách se stal poslancem za ČSSD. "Ve sněmovně chci zatím zůstat."
Eduard Janota, ministr financí
Do vlády přišel z postu náměstka ministra financí. Po 31 letech odchází ze státní správy. "Chci se živit ekonomickým poradenstvím."
Václav Riedlbauch, ministr kultury
Do vlády přišel z postu šéfa České filharmonie. Po odchodu z vlády se chce naplno věnovat výuce skladatelství na HAMU.
Ministři, kteří chtějí zpátky na své původní místo
Dana Jurásková, ministryně zdravotnictví
Ráda by se vrátila na místo ředitelky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Gustav Slamečka, ministr dopravy
Rád by se vrátil na post šéfa Státního fondu dopravní infrastruktury. "Vše bude záležet na nové vládě."
Daniela Kovářová, ministryně spravedlnosti
Počítá s návratem na post šéfky Justiční akademie v Kroměříži. "Chci zlepšit vzdělávání soudců a státních zástupců."
Vladimír Tošovský, ministr průmyslu
Chce se vrátit zpátky do státem vlastněné akciovky ČEPS, která provozuje českou energetickou přenosovou soustavu.
Pavel Zářecký, ministr bez portfeje, šéf Legislativní rady vlády
Po odchodu z vlády by se rád naplno věnoval své práci na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů.
Rostislav Vondruška, ministr pro místní rozvoj
Chtěl by zpátky na post šéfa agentury Czechtourism.
Jakub Šebesta, ministr zemědělství
Rád by se vrátil na místo ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Miroslava Kopicová, ministryně školství
Chce se vrátit jako ředitelka do Národního vzdělávacího fondu. "Budu se se svými kolegy zabývat tím, čím celá léta - vzděláváním lidí."
Ministři, kteří ještě nevědí, co budou dělat
Martin Barták, ministr obrany
Do vlády přišel z místa náměstka ministra obrany. "Žádnou konkrétní představu nemám."
Rut Bízková, ministryně životního prostředí
Do vlády přišla z postu náměstkyně ministra životního prostředí. Na ministerstvu by ráda dál pracovala.
Jan Kohout, ministr zahraničí
Do vlády přišel z postu náměstka ministra zahraničí. "Jednou z variant je jistě zůstat v nějaké pozici na ministerstvu zahraničí."
Juraj Chmiel, ministr pro evropské záležitosti
"Zůstávám zaměstnancem ministerstva zahraničí."
Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí
"Neměl jsem čas porozhlédnout se po nové práci. Pokud přijde nabídka od nového ministra, určitě ji zvážím."
