V čele Polska usedne potomek šlechtického rodu. Ne že by se tato čtyřicetimilionová země vrátila zpět k monarchii, vítězem prezidentských voleb se však stal vystudovaný historik a někdejší disident Bronislaw Komorowski, v jehož žilách koluje něco šlechtické krve. S řízením státu už má praktické zkušenosti, neboť jako předseda dolní parlamentní komory vykonával v uplynulých měsících pravomoci tragicky zesnulého prezidenta Lecha Kaczyńského.

"Polsko potřebuje prezidenta, který národ v klíčových věcech nedělí, ale spojuje, pomáhá a neblokuje modernizaci země," nastínil Komorowski svou představu o výkonu nejvyšší ústavní funkce po vnitrostranických primárkách, které mu letos na jaře vynesly nominaci od Občanské platformy. V té době byl jasným favoritem voleb a všeobecně se očekávalo, že na podzim bez větších problémů Lecha Kaczyńského porazí.

Dubnová havárie vládního letadla však Komorowskému cestu k volebnímu vítězství zkomplikovala. Z titulu maršálka Sejmu na něj podle ústavy přešly pravomoci zesnulého prezidenta a zároveň zůstal kandidátem nejsilnější politické strany na tuto funkci. Z choulostivé situace se Komorowski snažil vyjít jako nadstranický politik a sjednotitel národa. "Chci činit pouze rozhodnutí, která jsou absolutně nezbytná a naléhavá," slíbil Komorowski ve snaze vyhnout se podezření, že se situaci pokusí zneužít ve prospěch své kandidatury.

Druhý vážný problém představoval vstup předsedy strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského do volebního klání. Bývalý premiér a bratr mrtvého prezidenta je sice kontroverzní osobností, nicméně v předvolební kampani zvolil překvapivě umírněné vystupování, a v jeho prospěch hrál i soucit části veřejnosti. Komorowski naproti tomu působil dojmem solidního, nicméně poněkud bezbarvého a nudného politika. Pozornost médií také opakovaně poutaly jeho nechtěně komické výroky.

Rozdíl v preferencích mezi Kaczyńským a Komorowským se postupně zmenšoval a těsně před prvním kolem voleb několik průzkumů naznačilo, že výsledek může být velmi těsný. Nakonec vyhrál Komorowski se ziskem 41,54 procenta hlasů, zatímco jeho hlavního rivala volilo 36,46 procenta Poláků.

Snad i z obavy, že by se mohla opakovat situace z minulých prezidentských voleb, v nichž byl favorizovaný Donald Tusk nakonec poražen Lechem Kaczyńským, vyslovilo před druhým kolem Komorowskému podporu několik veřejně známých osobností. Byl mezi nimi například bývalý prezident Aleksander Kwaśniewski a někdejší premiér Wlodzimierz Cimoszewicz. Intervence ze strany těchto levicových politiků byla pro Komorowského důležitá, protože mu mohla pomoci přetáhnout na svou stranu část voličů, kteří v prvním kole dali hlas šéfovi Svazu demokratické levice Gregorzovi Napieralskému.

Bronislaw Komorowski se narodil 4. června 1952 v městečku Oborniki Ślonskie nedaleko Vratislavi. Vystudoval historii ve Varšavě a v sedmdesátých letech se zapojil do činnosti protikomunistického hnutí. Mimo jiné spolupracoval s Výborem na obranu dělníků, s Hnutím na obranu práv člověka a občana a v neposlední řadě s nezávislým odborovým hnutím Solidarita. Kvůli svým protirežimním aktivitám byl několikrát zatčen. Až do pádu komunismu pak přednášel historii v církevním semináři v Niepokalanówě.

V roce 1989 se Komorowski stal ředitelem kabinetu v Úřadu Rady ministrů a o rok později náměstkem ministra obrany. V roce 1991 byl zvolen poslancem dolní parlamentní komory, Sejmu, v níž zasedá dodnes.

V červnu 2000 si Komorowského do svého kabinetu vybral premiér Jerzy Buzek. V čele ministerstva obrany však setrval jen do voleb na podzim následujícího roku. Před pěti lety byl zvolen místopředsedou Sejmu a od listopadu 2007 je jeho předsedou.

Bronislaw Komorowski je ženatý, s manželkou Annou má tři dcery a dva syny. K jeho zálibám patří turistika a jachting.

Související