Nejen Řekové budou možná v budoucnu muset déle pracovat, aby stabilizovali penzijní systém. Evropská komise zveřejnila ve středu zprávu, která navrhuje, že by Evropané měli v budoucnu odcházet do důchodu až v 70 letech.

Pokud členské státy chtějí udržet stabilitu penzijních systémů, pak v roce 2040 by se věk pro odchod do důchodu měl zvýšit na 67 let a v roce 2060 dokonce na 70 let, tvrdí komise.

Důvodem pro zvyšování věku pro odchod do důchodu je stárnutí populace prakticky ve všech členských státech EU, které v budoucnosti značně zatíží státní pokladny. V současnosti v Evropské unii v průměru pracují čtyři lidé v produktivním věku na jednoho důchodce, v roce 2060 to však budou jen dva.

Brusel varoval už v uplynulých letech, že se vzhledem k demografickému výdaji zvyšují a budou zvyšovat výdaje na důchody a zdravotní péči.

Nejvyššího průměrného věku se v EU dožívají podle EK Švédové (78,4 let), Španělé (77,2 let), Italové (76,8 let) a Francouzi (76,1 let), nejnižšího průměrného věku se naopak dožívají Litevci (66,4 let), Lotyši (65,5 let) a Estonci (65,3 let). Pokud jde o ženy, nejvyššího průměrného věku se potom dožívají Španělky (83,8 let), Francouzsky (83,8 let) a Italky (82,9 let), dříve umírají Rumunky (75,1 let) a Bulharky (76,0 let).

Ve všech členských zemí Evropské unie se ale obecně dožívají ženy v průměru vyššího věku v porovnání s muži - přežívají je zhruba o šest let.

Je to na jednotlivých vládach

 Současné penzijní systémy v Evropské unii
členský stát věk odchodu do důchodu mužů v roce 2009 věk odchodu do důchodu žen v roce 2009 věk odchodu do důchodu v roce 2020 muži/ženy prům. věk odchodu do důchodu v roce 2008
Belgie 65 65
61,6
Bulharsko 63 60
61,5
Česko 62 60,7
60,6
Dánsko 65 65 67/67 61,3
Estonsko 63 61 63/63 62,1
Finsko 65 65
61,6
Francie 60 60 62/62 59,3
Irsko 65 65 68/68 64,1
Itálie 65 60
60,8
Kypr 65 65
63,5
Litva 62,5 60 65/65 59,9
Lotyšsko 62 62
62,7
Lucembur. 65 65
chybí
Maďarsko 62 62 65/65 chybí
Malta 61 60 65/65 59,8
Německo 65 65 67/67 61,7
Nizozem. 65 65 67/67 63,2
Polsko 65 60
59,3
Portugalsko 65 65
62,6
Rakousko 65 60 65/65 60,9
Rumunsko 63,7 58,7
55,5
Řecko 65 60 65/65 61,4
Slovensko 62 59 62/62 58,7
Slovinsko 63 61 65/65 59,8
Španělsko 65 65
62,6
Švédsko 65 65
63,8
Velká Británie 65 60 68/68 63,1

Evropská komise ani Evropská unie v současnosti nemají žádné pravomoci, jak ovlivňovat důchodovou politiku jednotlivých zemí. Některé vlády ale přijímají ještě radikálnější reformy, než navrhuje ve své zprávě komise. Například Němci či Španělé by měli odcházet v 67 letech do důchodu již po roce 2020 a Britové by ve stejnou dobu odcházeli dokonce až v 68 letech.

Zvyšovat věk pro odchod do důchodu ovšem v některých zemích vyvolává napětí. To platí i pro Francii, jejíž vláda chce zvýšit minimální věk pro odchod do důchodu z 60 na 62 let. Přestože v tomto věku Francouzi nemohou dosáhnout na plnou penzi, hodně jich tuto nejnižší důchodovou hranici využívá. Plnou výši důchodu budou moci pobírat až od 67 let - místo od dosavadních 65 let.

"Pokud lidé žijí déle, měli by také déle zůstat v zaměstnání. V opačném případě bude pravděpodobně trpět důchodový systém, který zatíží neudržitelný růst výdajů," uvádí komise.

Podle japonského vzoru

Ve srovnání s ostatními částmi světa jsou evropské důchodové systémy poměrně štědré. Zatímco v současnosti může návrh na zvýšení věku pro odchod do důchodu na 70 let působit poměrně radikálně, v Japonsku je tato věková hranice realitou již nyní. V EU přitom existuje celá řada zemí, jejichž obyvatelé odcházejí do penze v průměru výrazně dříve než v 60 letech, Rumuni například v 55 letech. Češi podle Evropské komise odcházejí do důchodu v průměru v 60,6 letech.

Otázkou zůstává, zda Evropská unie zůstane bez možnosti ovlivňovat penzijní systémy členských států i v budoucnosti. Evropská komise ve zprávě ale naznačuje, že by tomu tak nemuselo být. Brusel kritizuje současný dohled nad penzijními systémy členských států jako "roztříštěný a nekompletní" a nevylučuje, že časem navrhne jeho harmonizaci v celé EU.

Napovídá tomu i autorství zprávy, které připadlo eurokomisaři pro vnitřní trh Michelu Barnierovi, jenž má na starosti harmonizaci finančního dohledu a regulaci finančního sektoru.

*Tabulka: Zdroj ČTK, údaje z EK jsou za rok 2009 

 

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru