Nejen Řekové budou možná v budoucnu muset déle pracovat, aby stabilizovali penzijní systém. Evropská komise zveřejnila ve středu zprávu, která navrhuje, že by Evropané měli v budoucnu odcházet do důchodu až v 70 letech.
Pokud členské státy chtějí udržet stabilitu penzijních systémů, pak v roce 2040 by se věk pro odchod do důchodu měl zvýšit na 67 let a v roce 2060 dokonce na 70 let, tvrdí komise.
Důvodem pro zvyšování věku pro odchod do důchodu je stárnutí populace prakticky ve všech členských státech EU, které v budoucnosti značně zatíží státní pokladny. V současnosti v Evropské unii v průměru pracují čtyři lidé v produktivním věku na jednoho důchodce, v roce 2060 to však budou jen dva.
Brusel varoval už v uplynulých letech, že se vzhledem k demografickému výdaji zvyšují a budou zvyšovat výdaje na důchody a zdravotní péči.
Nejvyššího průměrného věku se v EU dožívají podle EK Švédové (78,4 let), Španělé (77,2 let), Italové (76,8 let) a Francouzi (76,1 let), nejnižšího průměrného věku se naopak dožívají Litevci (66,4 let), Lotyši (65,5 let) a Estonci (65,3 let). Pokud jde o ženy, nejvyššího průměrného věku se potom dožívají Španělky (83,8 let), Francouzsky (83,8 let) a Italky (82,9 let), dříve umírají Rumunky (75,1 let) a Bulharky (76,0 let).
Ve všech členských zemí Evropské unie se ale obecně dožívají ženy v průměru vyššího věku v porovnání s muži - přežívají je zhruba o šest let.
Je to na jednotlivých vládach
| Současné penzijní systémy v Evropské unii | ||||
| členský stát | věk odchodu do důchodu mužů v roce 2009 | věk odchodu do důchodu žen v roce 2009 | věk odchodu do důchodu v roce 2020 muži/ženy | prům. věk odchodu do důchodu v roce 2008 |
| Belgie | 65 | 65 | | 61,6 |
| Bulharsko | 63 | 60 | | 61,5 |
| Česko | 62 | 60,7 | | 60,6 |
| Dánsko | 65 | 65 | 67/67 | 61,3 |
| Estonsko | 63 | 61 | 63/63 | 62,1 |
| Finsko | 65 | 65 | | 61,6 |
| Francie | 60 | 60 | 62/62 | 59,3 |
| Irsko | 65 | 65 | 68/68 | 64,1 |
| Itálie | 65 | 60 | | 60,8 |
| Kypr | 65 | 65 | | 63,5 |
| Litva | 62,5 | 60 | 65/65 | 59,9 |
| Lotyšsko | 62 | 62 | | 62,7 |
| Lucembur. | 65 | 65 | | chybí |
| Maďarsko | 62 | 62 | 65/65 | chybí |
| Malta | 61 | 60 | 65/65 | 59,8 |
| Německo | 65 | 65 | 67/67 | 61,7 |
| Nizozem. | 65 | 65 | 67/67 | 63,2 |
| Polsko | 65 | 60 | | 59,3 |
| Portugalsko | 65 | 65 | | 62,6 |
| Rakousko | 65 | 60 | 65/65 | 60,9 |
| Rumunsko | 63,7 | 58,7 | | 55,5 |
| Řecko | 65 | 60 | 65/65 | 61,4 |
| Slovensko | 62 | 59 | 62/62 | 58,7 |
| Slovinsko | 63 | 61 | 65/65 | 59,8 |
| Španělsko | 65 | 65 | | 62,6 |
| Švédsko | 65 | 65 | | 63,8 |
| Velká Británie | 65 | 60 | 68/68 | 63,1 |
Evropská komise ani Evropská unie v současnosti nemají žádné pravomoci, jak ovlivňovat důchodovou politiku jednotlivých zemí. Některé vlády ale přijímají ještě radikálnější reformy, než navrhuje ve své zprávě komise. Například Němci či Španělé by měli odcházet v 67 letech do důchodu již po roce 2020 a Britové by ve stejnou dobu odcházeli dokonce až v 68 letech.
Zvyšovat věk pro odchod do důchodu ovšem v některých zemích vyvolává napětí. To platí i pro Francii, jejíž vláda chce zvýšit minimální věk pro odchod do důchodu z 60 na 62 let. Přestože v tomto věku Francouzi nemohou dosáhnout na plnou penzi, hodně jich tuto nejnižší důchodovou hranici využívá. Plnou výši důchodu budou moci pobírat až od 67 let - místo od dosavadních 65 let.
"Pokud lidé žijí déle, měli by také déle zůstat v zaměstnání. V opačném případě bude pravděpodobně trpět důchodový systém, který zatíží neudržitelný růst výdajů," uvádí komise.
Podle japonského vzoru
Ve srovnání s ostatními částmi světa jsou evropské důchodové systémy poměrně štědré. Zatímco v současnosti může návrh na zvýšení věku pro odchod do důchodu na 70 let působit poměrně radikálně, v Japonsku je tato věková hranice realitou již nyní. V EU přitom existuje celá řada zemí, jejichž obyvatelé odcházejí do penze v průměru výrazně dříve než v 60 letech, Rumuni například v 55 letech. Češi podle Evropské komise odcházejí do důchodu v průměru v 60,6 letech.
Otázkou zůstává, zda Evropská unie zůstane bez možnosti ovlivňovat penzijní systémy členských států i v budoucnosti. Evropská komise ve zprávě ale naznačuje, že by tomu tak nemuselo být. Brusel kritizuje současný dohled nad penzijními systémy členských států jako "roztříštěný a nekompletní" a nevylučuje, že časem navrhne jeho harmonizaci v celé EU.
Napovídá tomu i autorství zprávy, které připadlo eurokomisaři pro vnitřní trh Michelu Barnierovi, jenž má na starosti harmonizaci finančního dohledu a regulaci finančního sektoru.
*Tabulka: Zdroj ČTK, údaje z EK jsou za rok 2009
