Imigrační síto

Šest kritérií

Návrh počítá s tím, že žadatelé o trvalý pobyt budou hodnoceni podle šesti zvlášť bodovaných kritérií. Zahrnují věk, znalost němčiny, předchozí pracovní zkušenost, dosavadní příjmy, kvalifikace a dosud nespecifikované zvláštní okolnosti. Maximálně možný celkový dosažitelný počet je 100 bodů, limitem pro udělení povolení má být hranice 75 bodů. Podobný bodový systém uplatňují Austrálie, Kanada či Spojené státy.

7 milionů

Podle demografů v příštích 15 letech v rezervoáru pracovních sil ubude sedm milionů Němců.

Hlad po kvalifikovaných

Německé zaměstnavatelské svazy předpovídají, že vinou stárnutí obyvatelstva už nyní například schází 36 tisíc inženýrů. Nynější podmínky udělení povolení k trvalému pobytu jsou přitom tak přísné, že loni do Spolkové republiky přišlo ze zahraničí pouze 142 vysoce kvalifikovaných pracovníků.

Bertelsmannova nadace odhaduje, že do roku 2020 bude v Německu třeba asi 800 tisíc absolventů univerzit a dalších 1,1 milionu absolventů vyšších odborných škol.

Spolková republika se potýká se stejným problémem jako mnoho jiných členů Evropské unie. Na jedné straně roste počet lidí, kteří se cítí nejistí tváří v tvář velkému počtu přistěhovalců. Z druhé strany však demografové varují, že bez imigrantů bude ubývat především vysoce kvalifikovaných pracovníků.

Německo už má jako řešení nachystaný bodový systém pro udělování trvalého pobytu. Zatím však schází souhlas klíčového hráče, kancléřky Angely Merkelové.

Bodový systém prosazují liberálové z FDP, kteří tradičně nejvíce hájí zájmy podnikatelské sféry. Ti do koaliční smlouvy loni prosadili závazek, že vláda "musí zvýšit přitažlivost Německa pro vysoce kvalifikované pracovníky". Na nynějším stavu podle experta Hartfrida Wolffa z FDP nic nezmění ani otevření pracovního trhu pro zájemce z nových členských zemí Evropské unie v květnu příštího roku. Je přesvědčen, že lidé ze zemí jako Česko, Polsko nebo Slovensko "už dávno zamířili například do Británie či Francie".

Názor liberálů podporují zaměstnavatelé. Předseda jejich svazu Dieter Hundt upozorňuje, že loni do 80milionového Německa přišlo ze zahraničí pouze 142 vysoce kvalifikovaných pracovníků. Proto je podle něj nutné, aby systém udělování trvalého povolení k pobytu byl "pružný a nebyrokratický".

Této představě odpovídá návrh bodového systému, který by uchazeče o trvalý pobyt hodnotil podle několika kritérií zaměřených na jejich kvalifikaci a schopnost integrace.

Zaměstnavatelé versus CDU

Silné argumenty pro změnu systému má Svaz německých inženýrů (DVI). Podle jeho předsedy Williho Fuchse je změna nezbytná, má-li si Spolková republika ve světové ekonomice udržet svou současnou pozici. DVI například varuje, že na pracovním trhu nyní schází 36 tisíc inženýrů.

Vlivní politici z největší vládní strany, křesťanských demokratů, se však nadále obávají, že příchod vysoce vzdělaných přistěhovalců by mohl být na úkor části nynějších nezaměstnaných.

Mluvčí CDU pro hospodářské otázky Joachim Pfeiffer zdůrazňuje, že prvořadým úkolem je, aby ti, kteří přišli o práci, ji získali zpět. To odpovídá nynějšímu pravidlu, že němečtí zaměstnavatelé mohou přijmout do zaměstnání cizince pouze tehdy, když je prokázáno, že se o něj neuchází německý občan.

Předchozí pokusy přilákat vysoce kvalifikované síly neuspěly. Před deseti lety sice tehdejší kancléř Gerhard Schröder za návštěvy v Praze okázale představil "zelenou kartu", neboli zvláštní režim pro uchazeče o zaměstnání v oboru informatiky, vzhledem k malému zájmu uchazečů byl však program roku 2005 zrušen.

Kancléřka nepospíchá

Naléhání liberálů, zaměstnavatelů i části vlastní strany však odolává kancléřka Angela Merkelová. Její mluvčí vzkázal, že novelizaci nynějšího systému "v krátké době nelze doporučit". Kancléřka by raději viděla, kdyby se na pravidlech pro udělování trvalého pobytu dohodly členské země Evropské unie nebo alespoň jejich velká část, například ty, které mají mezi sebou zcela volný pohyb osob. "Celounijní" nebo alespoň "kontinentální" model by však předpokládal dohodu více států, což je vzhledem k různorodým zájmům v kratší časové lhůtě málo pravděpodobné.

Příkladem je francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Při svém nástupu do úřadu před třemi lety se sice vyslovoval pro "výběrovou imigraci", v poslední době však vůči přistěhovalcům zostřil tón. Dokonce přišel s myšlenkou, že těm lidem, kterým bylo uděleno francouzské občanství a později se dopustili trestných činů, by mohlo být občanství zase úředně odebráno.
Související