Rakousko bývalo pro imigranty zemí zaslíbenou, ty časy už jsou ale dávno pryč. Dostat se za hranice státu, v němž je dnes každý desátý obyvatel cizinec a dokonce každý třetí Vídeňan se v cizině narodil, je stále těžší.

Platí to alespoň pro přistěhovalce ze zemí mimo EU. Pokud nechtějí být vyhoštěni, musejí do pěti let složit zkoušku z němčiny na úrovni A2 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.  Od zavedení "integrační dohody" v roce 2003 počet nových přistěhovalců několikanásobně poklesl. Naopak stoupl počet sezónních pracovníků, kteří jsou od povinnosti umět německy zproštěni.

Spolková ministryně vnitra Maria Fekterová (ÖVP) chce ještě přitvrdit, a tím podle svých slov učinit "jeden z nejdůležitějších kroků k emancipaci cizinců" v Rakousku. Znalosti v rozsahu A2, tedy schopnost domluvit se v jednoduchých každodenních situacích, chce zkoušet už po dvou letech. Kdo neuspěje, bude vyhoštěn, nebo mu bude výrazně zkráceno povolení k pobytu. Ten, kdo zkoušku zvládne, bude moci v Rakousku zůstat další tři roky.

Pak ho ale čeká další test na vyšší úrovni B1, která už předpokládá "samostatnou komunikaci". Bez jazykového osvědčení cizinec nebude moci získat trvalý pobyt a později ani státní občanství.

Návrh založený na metodě cukru a biče má šanci projít. Fekterová ho totiž už předložila koaličnímu partnerovi, sociálním demokratům, kteří podle deníku Die Presse opatření zatím přijali pozitivně. Konzervativní politička je přesvědčena o tom, že nová úprava napomůže především lepší integraci žen a dívek.

"V jistých skupinách migrantů dochází k tomu, že se ženy nesmějí vzdělávat a budovat pracovní kariéru, protože jejich role je omezená pouze na rodinu. To odporuje našemu společenskému konsensu," naráží ministryně na obecně nízkou úroveň znalosti němčiny u žen z početné turecké menšiny.

Kdo na ambasádě nepromluví německy, nedostane vízum

Fekterová plánuje ale jít ještě dál. Znalost německého jazyka chce totiž vyžadovat už před přistěhováním do Rakouska. Jinými slovy: kdo už na rakouské ambasádě v zahraničí nebude umět alespoň trochu německy, nedostane vízum. V praxi se tak už na mnoha úřadech děje, nově by ale minimální úroveň A1 měla být vepsána přímo do cizineckého zákona.

Záměr Fekterové vyvolal bouřlivé reakce.  Podle místopředsedkyně Strany zelených Marie Vassilakou její politika "napřaženého ukazovátka" udělá více škody než užitku: "Používat stupeň znalosti němčiny jako prostředek hrozby myšlenky na integraci dusí, spíš než aby je podpořil."

Předseda evangelické Diakonie Michael Chalupka se zase postavuje nad tím, že pro tzv. klíčovou pracovní sílu povinnost doložit znalost jazyka neplatí: "Nechápu, proč by pro rodinné příslušníky měla platit jiná pravidla. Pokud chceme přitáhnout kvalifikované pracovníky, musíme do země vpustit i jejich rodiny. To se ale sotva podaří ze zemí, kde žádné kurzy němčiny nejsou."

Krajně pravicová strana FPÖ, která tradičně u voličů boduje proticizineckou rétorikou, návrh také striktně odmítá, ovšem z úplně jiné perspektivy. "Rakousko nepotřebuje ani aktivní ani pasivní přistěhovaleckou politiku. Rakousko nepotřebuje vůbec žádnou přistěhovaleckou politiku," prohlásil generální tajemník strany Herbert Kickl.

Británie bude zkoušet angličtinu už od podzimu, v Česku stačí minimum 

Fekterová chce následovat příklad Velké Británie, kde povinnost doložit základní znalosti už na ambasádě v zahraničí začne platit letos na podzim. Všichni imigranti ze zemí mimo EU budou muset v rámci žádosti o usídlení v Británii projít vstupním jazykovým testem.

„Přijít do Spojeného království je privilegiem a ti, kdo mají z pobytu v Británii prospěch, musejí být zároveň prospěšní naší společnosti,“ hájila nové opatření ministryně vnitra Theresa Mayová. Konzervativci premiéra Davida Camerona tak začínají plnit jeden z hlavních předvolebních slibů: reformovat imigrační a integrační politiku.

Opatření se vztahuje zejména na rodinné příslušníky a partnery imigrantů a měl by se projevit na omezení přistěhovalectví zejména z bývalých britských kolonií Indie, Pákistánu a Bangladéše.

V České republice jsou nároky na imigranty mnohem mírnější. Od roku 2009 musejí cizinci, kteří žijí v zemi pět let a chtějí získat trvalý pobyt, doložit znalost češtiny na nejnižší úrovni A1. Zkouška, ve které se ověřuje schopnost jednoduchým způsobem se zapojit do rozhovoru v nejběžnějších každodenních situacích, se týká pouze cizinců ze zemí mimo EU.

První pokus mají zdarma, na přípravné kurzy českého jazyka ale stát nijak nepřispívá. Podle výsledků za prvních deset měsíců roku 2009 zkoušku na první pokus nesložila pětina žadatelů o trvalý pobyt, většinou se jednalo o Ukrajince a Mongoly.

Související