Generální ředitelka WHO Margaret Čchanová oznámila, že období pandemie prasečí chřipky je u konce. Svět tak teď přechází do takzvané postpandemické fáze.

Mezinárodní zdravotnická organizace se tak rozhodla na základě doporučení krizového štábu. Ten jí předložil výsledky epidemiologických měření současných případů onemocnění, která probíhala na jižní polokouli, kde je v současnosti zimní období. Tým tam zkoumal, zda se virus nechoval jen jako sezónní chřipka, oznámil mluvčí Gregory Hartl.

Celé úterní zasedání se odehrávalo formou videokonference, sama Čchanová přitom komunikovala ze svého rodného Hong Kongu. Mezi odborníky, kteří se rozhovorů zúčastnili, byl i John Mackenzie, australský expert, jenž výboru patnácti externích vědců předsedal.

Identity ostatních jsou ale drženy v tajnosti - organizace tak chce zabránit jejich možnému vlivu na farmaceutický průmysl, jednotlivé vlády i další zájmové skupiny.

Čchanová během oznámení ukončení pandemie také zdůraznila, že protichřipkové vakcíny, které nashromáždily vlády po celém světě, jsou stále účinné. A virus tak prý bude v příštích letech vyvolávat pouze sezónní chřipku.¨

Hlavní hygienik České republiky Michael Vít, nicméně řekl, že odvolání pandemie nic nemění na opatřeních na ochranu obyvatel ČR. I nadále pokračuje monitorování výskytu chřipkových virů a ve strategických zásobách zůstávají nakoupené vakcíny a antivirotika. Na podzim se bude očkovat vakcínou, která ochrání proti běžné i prasečí chřipce.

"Pro Česko se v současné době nic nemění, protože máme pravidelné sledování akutních respiračních nákaz, které jsou nyní velmi nízké a odpovídají sezonnímu výskytu. Neočekáváme, že by na podzim přišla druhá vlna pandemické chřipky A/H1N1," uvedl v rozhovoru pro ČTK. 

Alena Šteflová z české kanceláře WHO řekla, že v "postpandemické" fázi se monitoruje výskyt viru a závažné komplikace a vyvozuje se poučení do budoucna. "Důležité je, že vše zvolna utichá a zároveň se vyhodnocuje účinnost dosavadních opatření," dodala.

Očkování si teď bude hradit každý sám 

Česko má podle usnesení vlády zhodnotit po skončení pandemie zkušenosti s jejím zvládáním a do 30. června 2011 podle toho upravit pandemický plán. Zatímco očkování v době pandemie hradil stát, nadcházející sezonní očkování už budou jako obvykle platit pacientům se zdravotní indikací a seniorům od 65 let zdravotní pojišťovny. Vakcína už bude kombinovaná, bude tedy chránit proti běžné sezonní i pandemické chřipce. "Bude v ní zástupce kmene B, A/H1N1 a zřejmě také H3N2," upřesnil Vít.

Změny v pandemickém plánu budou spočívat například v tom, že pro zdravotníky už nebude očkování povinné, stejně je to i jinde v Evropě. Zdravotníci očkování odmítali, prezident České lékařské komory Milan Kubek řekl, že nejsou pokusní králíci, aby vakcínu na sobě ověřovali. Očkování odmítl například i prezident republiky Václav Klaus a tehdejší premiér Jan Fischer. Část vakcín se zbytečně vyhodila.

Česko nakoupilo milion dávek za 220 milionů korun, původně se mělo očkovat dvěma dávkami, testy prokázaly, že většině stačí jedna. Vakcína tedy stačila pro milion lidí, očkovat se dalo jen necelých 70 tisíc. Výrobce odebral zpět zhruba 300 tisíc dávek, státu zůstalo zhruba 600 tisíc dávek. Vakcíny, které lze využít až do konce příštího roku, se použijí na očkování, pokud se v nastávající sezoně vyskytne kmen prasečí chřipky. Zbylé vakcíny, jimž projde použitelnost, se vyhodí.

Podle Víta měli nedůvěru k očkování nejen Češi, potýkala se s ní většina zemí EU i světa. Očkovat se dalo méně lidí, než vlády původně plánovaly, vakcínu vracela výrobci se ztrátou řada zemí. Nechuť k očkování se prý projeví i vůči běžné chřipce. Plánuje proto ve spolupráci s praktickými lékaři osvětovou kampaň.

"Chřipka není běžné onemocnění a u chronických pacientů může závažně zhoršit jejich základní onemocnění, ať jsou to nemoci srdce a cév nebo dýchacího či vylučovacího traktu," varoval. Podle závažnosti epidemie se úmrtnost na běžnou chřipku v ČR pohybuje ročně mezi 1500 až 2000 lidí.

WHO celosvětovou pandemii vyhlásila 11. června 2009. Od té chvíle viru H1N1 oficiálně podlehlo 18 449 lidí. Jak ale připouští agentura Reuters, skutečné číslo bude nejspíš mnohem vyšší. 

Související