Svoboda se podle textu pokládá za člověka vystaveného uměle vytvořeným mediálním tlakům.

"Nikdo se mnou o této otázce nejednal a dopředu ji neavizoval," řekl ČTK Svoboda k výzvě Šojdrové. Svůj názor prý chtěl v úterý přednést na jednání lidoveckého předsednictva, které výzvu probíralo, nebyl však ani přizván. Šojdrová podle něj následně "zakázala" publikaci vysvětlujícího vyjádření na stranických internetových stránkách.

Pokud Svoboda své členství do úterý 17. srpna nepozastaví, hrozí mu i vyloučení ze strany, vysvětlila ve středu Šojdrová v Českém rozhlase.

Svoboda se podle textu, který poskytl ČTK, také obrací na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli "zřetelně lživým informacím", které o jeho kauze zazněly v pořadu Reportéři ČT.

Ústavní stížnost proti rozsudku

Někdejší ministr zahraničí a předseda KDU-ČSL podal 20. července ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze. Tento soud letos v červnu zamítl odvolání státu coby vedlejšího účastníka sporu o dům, a v podstatě tak učinil tečku za bojem o pozůstalost.

Šojdrová na podání ústavní stížnosti reagovala výzvou v médiích, aby Svoboda, pokud se chce dál soudit, pozastavil své členství ve straně. Svoboda podle ní vedení strany slíbil, že ve sporu pokračovat nebude. "Věděli jsme, že to stranu může poškodit. To také všechny analýzy neúspěšných voleb prokázaly. To, že už dnes není předseda, nikoho nezajímá, všichni si nás s ním spojují," řekla Šojdrová.

Svoboda: Byl jsem pod mediálním tlakem

"V kauze nazvané 'hamižný Cyril' jsem se ocitnul v situaci, kdy jsem byl vystaven uměle vytvořenému mediálnímu tlaku. Vskutku, nouzí netrpím a dům, za jehož oprávněného dědice se považuji, k životu naprosto nepotřebuji," napsal spolustraníkům Svoboda. Podle něj to však neznamená, že necítí povinnost zastat se výkonu práva.

Podle svých slov je "ostouzen a osočován ze všech stran jen proto, že je politikem", a nikdo se podle něj nezajímá o podstatu sporu. Soud, který rozhodoval, byl pod zjevným mediálním a politickým tlakem, míní někdejší předseda KDU-ČSL.

Svoboda i charitativní organizace během sporu shodně tvrdili, že je majitelka domu v závěti určila jako dědice. Soud ale v listopadu loňského roku zamítl Svobodovu žalobu a politik po dlouhých letech sporů oznámil, že boj o dům vzdává.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jako vedlejší účastník řízení ale s rozsudkem obvodního soudu nesouhlasil a odvolal se. Svoboda pak prostřednictvím svého advokáta poslal k soudu písemný souhlas s odvoláním. Bez toho by spor o činžovní dům skončil v neprospěch někdejšího šéfa lidovců. Následně však Svoboda vydal prohlášení, že svůj souhlas s odvoláním stahuje. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových na svém podaném odvolání trval.

Svoboda v dopise spolustraníkům ve 12 bodech nabídl svou interpretaci situace. Uvádí mimo jiné, že je absurdní očerňovat člověka za to, že se kvůli vyjasnění věci obrátí na soud.