Sotva OSN odpískala světovou pandemii prasečí chřipky, která se nekonala, objevil se na obzoru nový bubák. Vědci ve studii zveřejněné v britském časopise Lancet varují před novým genem, který činí bakterie způsobující různé nemoci odolné vůči všem používaným antibiotikám.

Může jít o lehká onemocnění, nebo i o otravu krve. Mutaci už podle listu New York Times zaznamenali i v bakteriích, které způsobují infekce plic a močových cest.

V červnu letošního roku zaznamenali lékaři první případ u pacientů v Británii, kteří se dříve léčili v Indii nebo v Pákistánu. U Britů je totiž běžné odjíždět kvůli nižší ceně na různé zákroky včetně kosmetických do nemocnic v Indii a Pákistánu. Případy genu, který mutaci způsobuje a dostal označení NDM-1, byly zaznamenány i v USA, Kanadě, Švédsku, Nizozemsku a Austrálii.

Vědci se obávají, že díky masové turistice a cestování za levnými operacemi a špatné hygieně v nemocnicích se z mutace genu může stát nová globální hrozba. „Potenciál k tomu, aby se z NDM-1 stal celosvětový zdravotnický problém, je velký a je třeba koordinované sledování,“ napsal v časopise Lancet jeden z autorů výzkumu Timothy Walsh z univerzity ve velšském Cardiffu.

S antibiotiky střídměji

Gen označený jako NDM-1 se podle vědců běžně vyskytuje na indickém subkontinentu. Mění bakterii a způsobuje, že je odolná vůči antibiotikům.

Podle prvních reakcí expertů je tak vedle zvýšené hygieny v nemocnicích obranou především uměřenější užívání antibiotik. Jejich nadměrné a špatné používání totiž způsobuje, že bakterie se stávají vůči nim imunní.

Antibiotika se začala ve velkém používat před šedesáti lety. Roste vůči nim rezistence, zatímco výzkum vázne. Během uplynulých let byly vyvinuty jen dvě nové třídy antibiotik.

 

Související