Své koordinátory do oblasti zasažené povodněmi vyslala společnost Člověk v tísni. Na sbírku na pomoc lidem v Pákistánu lze přispívat na účet č. 50985098/0300 nebo prostřednictvím dárcovské SMS ve formě DMS PAKISTAN na číslo 87777.
900 milionů dolarů (v přepočtu přibližně 18 miliard korun). Tolik uvolní Světová banka na pomoc Pákistánu, který podle vysokého komisaře v Británii Vadžída Šamsul Hasana v uplynulých třech týdnech kvůli povodním čítá na dva tisíce obětí.
OSN zároveň varovala, že až 3,5 milionu dětí v zemi je ohroženo smrtícími chorobami, které se přenášejí znečištěnou vodou a hmyzem.
"Měníme priority, tak aby byly příslušné fondy okamžitě k dispozici," prohlásila mluvčí Světové banky Mariam Altafová. Podle vysokého komisaře Hasana by obnova Pákistánu po povodních mohla stát deset až 15 miliard dolarů a trvat až pět let.
Hasan vyzval mezinárodní společenství, aby v souvislosti s pákistánskou přírodní katastrofou přijalo "nový Marshallův plán", tedy obdobu amerického programu na obnovu evropského hospodářství po druhé světové válce. Pokud se tak nestane, hrozí podle něj destabilizace celého regionu.
Islámábád v posledních letech vede válku proti islamistickým povstalcům a nepopulární pákistánská vláda čelí po povodních další ostré kritice občanů. Podle nich nedokázala na povodňovou zkázu zareagovat včas.
Pákistán čelí nejhorším povodním v historii. Hrozí cholera a hlad - čtěte ZDE
Po pás ve vodě: Pákistán postihly nejhorší záplavy za posledních 100 let - fotogalerie ZDE
Na mnoha místech pomoc obětem lépe zvládají muslimské charitativní organizace, z nichž některé jsou napojeny na militantní skupiny. Pákistánský ministr zahraničí Šáh Mahmúd Kureší varoval, že je nebezpečné nechat islamisty vyplnit vzniklé vakuum a získat tak na úkor státu další stoupence.
"Pokud má člověk hlad a žízeň a vy mu dáte vodu, nebude se ptát, jestli jste umírněný nebo extremista," řekl Kureší v rozhovoru pro zpravodajskou stanici BBC. "Vezme si tu vodu od vás a zachrání tak sebe a své děti. Před tímto problémem je třeba mít se na pozoru," dodal.
Povodně zasáhly pětinu pákistánského území a poznamenaly životy minimálně desetiny obyvatel Pákistánu, jehož populace čítá 170 milionů lidí. Dva miliony osob zůstaly po záplavách bez střechy nad hlavou a nyní jsou natěsnány v provizorních stanových městečcích a v dalších útulcích. Podle dnešního vyjádření OSN se k mnohým z postižených nedostala ještě vůbec žádná pomoc.
OSN již zaznamenala v zatopených oblastech první případy cholery. Ve svém prohlášení vydaném v New Yorku uvedla, že největším zdravotním rizikem jsou průjmová onemocnění a úplavice, ale nebezpečí představují také žloutenka typu A a E a tyfus.
Lidé doslova plavou ve špinavé vodě
"Lidé doslova plavou ve vodě, v níž se nahromadila veškerá špína a bacily, které byly v zemi a na místech, kde chyběla standardní hygienická zařízení. Lidé se koupou v kontaminované vodě, což evidentně znamená zdravotní riziko," podotkl Thomas Batardy z organizace Lékaři bez hranic.
Představitel Oddělení pro humanitární záležitosti OSN Maurizio Giuliano konstatoval, že Pákistán čeká "druhá vlna úmrtí" v důsledků chorob přenášených špinavou vodou a nedostatku potravin, pokud v nejbližší době nedorazí do země humanitární pomoc. Ohroženo nemocemi je podle něj kolem šesti milionů Pákistánců.
S obavami je očekávána také příští úroda, protože velká voda zatopila 700 tisíc hektarů zemědělské půdy porostlé pšenicí, rýží a cukrovou třtinou. Experti OSN varovali, že pokud se rolníkům v těžce poznamenaných provinciích Paňdžáb a Sindh nepodaří zasít jako obvykle v polovině září zimní úrodu, hrozí v Pákistánu, který patří k nejchudším asijským zemím, hlad. Více než 70 procent obětí záplav se živí zemědělstvím.
