V Maďarsku byl v pátek vyhlášen zákon o občanství, který od příštího roku umožní získat zahraničním Maďarům občanství na základě maďarského původu a znalosti maďarštiny. Zákon zostřil vztahy se Slovenskem. Bratislava odpověděla vlastní novelou, která má budoucí držitele dvojího občanství připravit o státní příslušnost slovenskou. Na více než pětimilionovém Slovensku žije asi půl milionu etnických Maďarů.

Vyhlášení je proces, kdy se norma dostane do sbírky zákonů nebo jiného věstníku právních předpisů. Účinnosti zákony většinou nabývají až po určité lhůtě od vyhlášení. Lhůta mezi platností a účinností, kdy zákon ještě není používán, má posloužit veřejnosti, aby se s právní normou seznámila. 

Maďarská vláda očekává, že za první rok požádá o občanství 250.000 až 400.000 etnických Maďarů. Jejich žádosti bude zpracovávat nový úřad, který má začít pracovat 15. října. Zaměstná asi 200 lidí. 

Zákon může podle náměstka maďarského ministra zahraničí Zsolta Németha zvrátit asimilační trend maďarské menšiny v sousedních zemích, uvedla MTI. Norma pomáhá zachovat národ, zabránit jeho rozpadu a posiluje identitu etnických Maďarů, řekl Németh. Náměstek dodal, že maďarský parlament tak "splatil velký dluh". 

Németh rovněž prohlásil, že zákon "snímá ostudu duchovního Trianonu z 5. prosince 2005". Tehdy kvůli nízké účasti hlasujících ztroskotalo referendum o tom, zda by se mělo přednostně zahraničním Maďarům udělit občanství.

Občané Maďarska a etničtí Maďaři mají "stejné kořeny, stejný jazyk, stejnou historii a kulturu", proto podle Németha "patří k sobě". 

Městečko Monok na severovýchodě země v pátek nabídlo zahraničním žadatelům o maďarské občanství, aby formálně využívali místní adresu jako trvalé bydliště. 

Starosta města Zsolt Szepessy podle MTI řekl, že rodiště uherského politika a revolucionáře Lajose Kossutha takto rozšíří etnickým Maďarům občanská práva. Bez trvalého pobytu v Maďarsku se totiž lidé s maďarským občanstvím nemohou zúčastňovat místních voleb. Szepessy rovněž vyzval ostatní obce, aby příklad Monoku následovaly.

Kossuth je v zemi považován za velkého bojovníka za sebeurčení Maďarů. Jeho přičiněním byl vládnoucí rod Habsburků v revolučním roce 1848 prohlášen za sesazený z uherského trůnu, o rok později sám stanul v čele Uherska jako regent-prezident. Ještě téhož roku ale musel emigrovat.

Maďarsko tento týden oznámilo, že v souvislosti s novým zákonem spustí od října informační kampaň o postupu pro zisk občanství. Součástí osvěty budou tiskové konference i speciální web se všemi potřebnými formuláři.

Kontroverzní normu schválil maďarský parlament v květnu. O několik hodin později slovenští poslanci přijali vlastní novelu, která má držitele dvojího občanství připravit o slovenské. Nová slovenská premiérka Iveta Radičová chce slovenský odvetný zákon změnit.

Mimo desetimilionové Maďarsko žije asi pět milionů etnických Maďarů. Nejvíce jich obývá západní a střední Rumunsko, jih Slovenska a srbskou provincii Vojvodinu. V Rumunsku tvoří osm procent z dvaadvacetimilionové populace, což z nich dělá největší národnostní menšinu v Evropě.

Související