Prezident Spojených států Barack Obama v středečním projevu z Bílého domu po více než sedmi letech od americké invaze oznámil ukončení bojových operací v Iráku. Dodal nicméně, že to nepochybně neznamená konec násilností v zemi. Hlavní zodpovědnost za bezpečnost v ní ale nyní spočívá na irácké vládě, uvedl Obama. USA ze země stáhly bojové jednotky, nadále zde ale ponechávají zhruba 50.000 vojáků podpůrných sil.
"Operace Irácká svoboda skončila a Iráčané nyní mají hlavní zodpovědnost za bezpečnost své země," uvedl prezident v osmnáctiminutové řeči. Šlo o jeho druhý projev z Oválné pracovny, odkud většinou američtí prezidenti k národu promlouvají o závažných věcech. Obama podle očekávání v projevu nemluvil o válečném úspěchu v Iráku, který jeho předchůdce George Bush kontroverzně vyhlásil již před sedmi lety, a mluvil spíše o tom, co je v zemi třeba ještě učinit.
Situace v Iráku přitom stále zůstává nejistá. Stahování amerických vojáků doprovází nárůst násilí v zemi a panují obavy z toho, že bezpečnostní podmínky v ní se budou dále zhoršovat. Irácké strany se také od březnových voleb stále ještě nedokázaly shodnout na nové vládě. Obama dnes proto vyzval tamní předáky, aby dosáhli pokroku.
Vojáci se stáhnou do konce příštího roku
Šéf Bílého domu také poděkoval americkým vojákům sloužícím v Iráku, kteří podle něj dokončili každou misi, již dostali za úkol. Uvedl, že je na ně hrdý. "Díky našim vojákům a civilistům - a díky odolnosti iráckého lidu - má Irák možnost přijmout nový osud, byť před sebou stále má mnoho výzev," uvedl americký prezident.
Obama připomněl, že stažením vojáků z Iráku, které by mělo být zcela hotové na konci příštího roku, plní svůj slib z volební kampaně. Podotkl, že zemi opustilo téměř 100.000 příslušníků americké armády a s nimi i miliony kusů vojenské techniky a zařízení.
Americký prezident zdůraznil, že stejně jako nyní Američané opouštějí Irák, jednou opustí i Afghánistán, kde vedou další ozbrojený konflikt. Působení Spojených států v zemi je podle něj v zájmu jejich bezpečnosti, válka bez konce ale není v zájmu Američanů ani obyvatel Afghánistánu. Stažení z Iráku podle Obamy umožní získat prostor proto, aby v Afghánistánu vznikly podmínky proto, aby se jeho obyvatelé mohli o svou budoucnost postarat sami.
Obama: Musíme využít všechny prvky naší moci
Jednou z lekcí války v Iráku nicméně podle amerického prezidenta je, že Spojené státy ve světě nemůžou fungovat pouze jako vojenská mocnost. "Musíme využít všechny prvky naší moci - včetně diplomacie, síly naší ekonomiky a síly Ameriky jako příkladu - abychom zajistili naše zájmy a stáli po boku našich spojenců," uvedl Obama.
"S někdejšími nepřáteli dnes žijeme v míru a našimi potenciálními partnery jsou nové demokracie. Od Asie k americkému kontinentu se rozprostírají nové trhy pro naše zboží. Ve středu začne nové úsilí o mír na Blízkém východě. Miliardy mladých lidí se chtějí vymanit z okovů chudoby a konfliktů. USA jako vůdce svobodného světa bude muset dělat víc než jen porážet na bojištích ty, kdo nabízejí nenávist a destrukci, bude také muset vést ty, kdo chtějí společně pracovat na šíření svobody a příležitostí pro všechny lidi," řekl Obama.
Americká invaze do Iráku, nazvaná operace Irácká svoboda, začala 20. března 2003. Jejím cílem bylo svrhnout režim diktátora Saddáma Husajna, který podle Američanů nespolupracoval s mezinárodním společenstvím a měl zbraně hromadného ničení. Ty se ale nikdy nenašly. Konflikt trvající zhruba sedm a půl roku si podle odhadů vyžádal statisíce iráckých životů a více než 4000 amerických padlých.
