Video

Prezident Nicolas Sarkozy zjevně šlápnul vedle: Francie zažívá skandál a čelí ostré kritice. Když koncem července vyhlásil boj proti kriminalitě, kterou dal do souvislosti s nelegálními tábory Romů, myslel hlavně na domácí voliče a svou upadající popularitu. Měsíc poté museli dva ministři jeho vlády vysvětlovat v Bruselu důvody deportace Romů do Rumunska a Bulharska a zítra se bude tímto tématem zabývat plénum Evropského parlamentu.

Ve Štrasburku se čeká střet na ostří nože. Čtyři frakce europarlamentu chystají společný návrh rezoluce, která "nemá šetřit slovy", aby politiku Paříže jasně odsoudila. Kluby socialistů, liberálů a krajní levice jsou přesvědčeny, že odchod 900 rumunských a bulharských Romů zpět z Francie do jejich původních vlastí byl vynucený a že ve všech případech postup policie a úřadů neodpovídal pravidlům Evropské unie. Předseda frakce evropských socialistů Martin Schulz prohlásil, že k tažení vůči Romům vedly "populistické, předvolební" důvody.

Paříž mohou zachránit evropští lidovci a křesťanští demokraté, kteří mají v europarlamentu nejvíce poslanců. Místopředseda jejich frakce Manfred Weber HN řekl, že samozřejmě nikoho nelze trestat kvůli jeho původu, ale že podle jeho názoru "Francie evropské zákony dodržela".

Jestli bude Sarkozy a jeho politika ve Štrasburku postavena na pranýř, není vzhledem k postoji Evropské lidové strany jisté. "Je to zcela otevřené, protože pravicový střed váhá. Otázka však je, jestli budou mít v tomto případě chuť a odvahu sednout si vedle pana Sarkozyho," říká nizozemská liberální europoslankyně Sophie Veldová.

Spokojení extremisté

Za "zcela oprávněnou" označil likvidaci nelegálních tábořišť a deportaci rumunských a bulharských Romů Philip Claes, belgický europoslanec z nacionalistického Vlámského zájmu. Claes slíbil, že bude Francii při debatě se svými kolegy hájit. S deportacemi souhlasí i předseda francouzské krajně pravicové Národní fronty Jean-Marie Le Pen. Podle něj celý problém vyvolala Evropská unie, když zrušila hranice mezi jednotlivými zeměmi.

Nicolas Sarkozy jistě patří k tradiční evropské pravici. Ale v atmosféře vyvolané tažením proti nelegálním romským táborům hodně pozornosti získávají návrhy, se kterými přicházejí extremisté.

Maďarská krajně pravicová strana Jobbik minulý týden zveřejnila plán, podle kterého by "nespolečenští" Romové měli být umisťováni do zvláštních táborů. Csanad Szegedi je europoslancem za Jobbik, který se v letošních parlamentních volbách stal třetí nejsilnější politickou silou. "Chceme ty rodiny dostat z míst, kde bydlí, a přemístit je do táborů, abychom ochránili veřejný pořádek," prohlásil Szegedi.

Váhající Evropská komise

Náhle rozpoutaná debata postavila Francii proti Rumunsku a Bulharsku, proti velké části Evropského parlamentu a také mnoha organizacím hájícím lidská práva. Do nepříjemného postavení se dostala i Evropská komise, jejímž úkolem je dohlížet na dodržování unijních pravidel. Místopředsedkyně frakce zelených v europarlamentu Rebecca Harmsová se nechala slyšet, že předseda komise José Manuel Barroso celé situaci "jen přihlížel".

Před měsícem mluvčí komisařky Viviane Redingové, která má na starosti justici a základní práva, v souvislosti s ohlášenými deportacemi rumunských a bulharských Romů zdůrazňovala, že "je na členských státech unie, aby kontrolovaly své území a bojovaly proti kriminalitě".

Minulý týden do médií však unikla zpráva, že komise si nechala vypracovat posudek a podle jejích právních expertů by Paříž měla "detailně vysvětlit" svůj postup, aby bylo jasno, že všechny případy deportace byly posouzeny zcela individuálně a že nešlo o kolektivní trest.


Neřešené potíže

Vražedné útoky v Maďarsku

Policie předala v srpnu prokuratuře výsledek vyšetřování série vražedných útoků, při kterých během jednoho roku zemřelo šest Romů a dalších pět bylo těžce zraněno. Obviněna byla trojice mužů a jeden ze spoluúčasti. Útoky šokovaly svou brutalitou, protože atentátníci vyhnali oběti z jejich domovů vhozenými zápalnými lahvemi a pak na ně zahájili palbu. V Česku byli letos odsouzeni pachatelé útoku na romskou rodinu v Krnově, při kterém byla vážně popálena malá holčička Natálka. Případy útoků na romské rodiny byly loni zaznamenány i v Severním Irsku.

Belgický zákon z 18. století

K neobvyklému postupu sáhly letos v srpnu úřady v Belgii. Aby mohly nařídit likvidaci nelegálního tábora Romů, odvolaly se na zákon z 18. století, který zakazuje kočujícím rodinám setrvat na jednom místě déle než 24 hodin. Na jaře úřady ve stejné zemi naopak musely řešit problém, jak dostát jinému nařízení, podle kterého by ti žadatelé o azyl, kterým není možno poskytnout přístřeší, měli od státu dostávat denně 500 eur.

Deportace z Dánska

Evropské centrum pro romská práva v červenci upozornilo na vyhoštění 23 Romů z Dánska. Upozornilo také na výroky dánských politiků, včetně ministra spravedlnosti a kodaňského starosty, kteří spojovali Romy s kriminalitou.

Tábory likviduje i Itálie

Římský starosta Gianni Alemanno minulou středu nařídil, že buldozery mají odstranit nelegální tábořiště Romů v italské metropoli. jejich obyvatelé se mají vrátit do své původní vlasti, Rumunska.

Související