Případnému rozpadu Belgie, sužované spory dvou hlavních jazykových komunit - Vlámů a Valonů -, brání podle ekonomů citovaných belgickým tiskem jen těžko překonatelné ekonomické překážky. Jde zejména o to, komu by připadl Brusel, a také o to, jak by si nově vzniklé subjekty mezi sebe rozdělily masivní belgický dluh.
O možném rozpadu Belgie, v níž asi 60 procent obyvatel tvoří Vlámové, se hovoří dlouho. Spekulace nabyly na intenzitě v posledních týdnech kvůli dalšímu krachu jednání o nové vládě. Vlámské strany se neshodly s frankofonními seskupeními na nutných reformách týkajících se práv jazykových skupin a financování regionů.
Belgii tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Na východě země žije i malá německá menšina. Valonsko je chudším regionem. Na jeho rozvoj tak přispívají vlámští daňoví poplatníci. Brusel je sice obklopen převážně vlámskými oblastmi, ale obýván je z velké většiny frankofonními Belgičany.
Žádný jasný scénář, jak či nakolik částí by se Belgie mohla dělit, oficiálně neexistuje. Deník Le Soir dnes popisoval jednu z možností, podle níž by se mohlo osamostatnit Vlámsko a současně vzniknout federace Valonska a Bruselu.
"Hospodářské překážky rozdělení země jsou takřka nepřekonatelné," píše nicméně další belgický list La Libre Belgique.
Jeden z hlavních problémů při rozpadu Belgie by podle něj byl, jak mezi případné části podělit masivní dluh, který Belgie má a který na konci roku 2009 dosahoval 345 miliard eur, tedy asi 100 procent hrubého domácího produktu. V závislosti na tom, jaká by se zvolila metoda výpočtu pro jeho rozdělení by Vlámsku připadlo kolem 57 až 65 procent z celkové výše.
Nové státy by zřejmě čekalo na finančních trzích to, že by si musely půjčovat za vyšší úroky než nyní. V případě Valonska by byly ještě vyšší než u Vlámska, soudí experti. "Ratingy regionů by byly určitě nižší než u Belgie," vysvětlil to ekonom Ivan Van de Cloot.
Pokud by se Valonsko osamostatnilo, pak by si na vrub připsalo dluh kolem 128 miliard eur, což by podle odhadů citovaných deníkem odpovídalo enormním 165 procentům jeho hrubého domácího produktu. To by bylo jednoznačně nejvíc v rámci EU, neboť by to převyšovalo i dluhy krizí těžce stiženého Řecka.
Další věcí je, co by se počalo s Bruselem. "Brusel představuje ekonomické plíce země. Tvoří 20 procent hrubého domácího produktu. Každý si bude chtít vzít Brusel," uvedl Baudouin Velge ze společnosti Interel. "Nějaké řešení týkající se Bruselu je téměř nemožné," dodal.
Giuseppe Pagano, který učí veřejné finance na univerzitě v Monsu, naznačil potíže Valonska. Zatímco v tomto regionu je kolem 41 procent nezaměstnaných Belgičanů, tak tato oblast produkuje jen asi 28,5 procent HDP. Ve Vlámsku je 45 procent nezaměstnaných, ale vytváří se tam 63 procent bohatství země.
To by v případě rozpadu podle expertů vyvolalo zásadní problémy. "Byl by to šok nevídaného rozsahu," řekl ekonom Etienne de Callatay.
Podle něho by nynější potíže Řecka proti tomu byly jen něčím zanedbatelným. Řecku přitom musela přispěchat na pomoc eurozóna, protože jinak by se země nevyhnula státnímu bankrotu.
O možném rozpadu Belgie, v níž asi 60 procent obyvatel tvoří Vlámové, se hovoří dlouho. Spekulace nabyly na intenzitě v posledních týdnech kvůli dalšímu krachu jednání o nové vládě. Vlámské strany se neshodly s frankofonními seskupeními na nutných reformách týkajících se práv jazykových skupin a financování regionů.
Belgii tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Na východě země žije i malá německá menšina. Valonsko je chudším regionem. Na jeho rozvoj tak přispívají vlámští daňoví poplatníci. Brusel je sice obklopen převážně vlámskými oblastmi, ale obýván je z velké většiny frankofonními Belgičany.
Žádný jasný scénář, jak či nakolik částí by se Belgie mohla dělit, oficiálně neexistuje. Deník Le Soir dnes popisoval jednu z možností, podle níž by se mohlo osamostatnit Vlámsko a současně vzniknout federace Valonska a Bruselu.
"Hospodářské překážky rozdělení země jsou takřka nepřekonatelné," píše nicméně další belgický list La Libre Belgique.
Jeden z hlavních problémů při rozpadu Belgie by podle něj byl, jak mezi případné části podělit masivní dluh, který Belgie má a který na konci roku 2009 dosahoval 345 miliard eur, tedy asi 100 procent hrubého domácího produktu. V závislosti na tom, jaká by se zvolila metoda výpočtu pro jeho rozdělení by Vlámsku připadlo kolem 57 až 65 procent z celkové výše.
Nové státy by zřejmě čekalo na finančních trzích to, že by si musely půjčovat za vyšší úroky než nyní. V případě Valonska by byly ještě vyšší než u Vlámska, soudí experti. "Ratingy regionů by byly určitě nižší než u Belgie," vysvětlil to ekonom Ivan Van de Cloot.
Pokud by se Valonsko osamostatnilo, pak by si na vrub připsalo dluh kolem 128 miliard eur, což by podle odhadů citovaných deníkem odpovídalo enormním 165 procentům jeho hrubého domácího produktu. To by bylo jednoznačně nejvíc v rámci EU, neboť by to převyšovalo i dluhy krizí těžce stiženého Řecka.
Další věcí je, co by se počalo s Bruselem. "Brusel představuje ekonomické plíce země. Tvoří 20 procent hrubého domácího produktu. Každý si bude chtít vzít Brusel," uvedl Baudouin Velge ze společnosti Interel. "Nějaké řešení týkající se Bruselu je téměř nemožné," dodal.
Potvrzeno: Belgické volby vyhráli vlámští separatisté - čtěte ZDE
V Belgii padla vláda. Premiér odchod oznámil přes Twitter - čtěte ZDE
To by v případě rozpadu podle expertů vyvolalo zásadní problémy. "Byl by to šok nevídaného rozsahu," řekl ekonom Etienne de Callatay.
Podle něho by nynější potíže Řecka proti tomu byly jen něčím zanedbatelným. Řecku přitom musela přispěchat na pomoc eurozóna, protože jinak by se země nevyhnula státnímu bankrotu.
