Spor, ne nepodobný diskusím kolem stavby muslimského centra v srdci New Yorku, se vede nejen o novou muslimskou svatyni v Moskvě, ale v širších souvislostech i o místo islámu v křesťanském prostředí ruského velkoměsta, které už bylo nejednou terčem brutálních teroristických útoků organizovaných muslimskými extremisty.
V desetimilionové Moskvě se podle agentury Interfax k islámu hlásí odhadem 400.000 lidí, kteří mají k dispozici šest mešit. Ve městě se zaregistrovalo na 30 muslimských náboženských společenství, která využívají desítky dalších menších modliteben. Mnozí ruští komentátoři považují tento stav za víc než dostatečný.
Na bulváru měl být pravoslavný kostel
Pravoslavní duchovní s trpkostí poukazují na fakt, že v hlavním městě je krajně nedostatečný spíš počet pravoslavných kostelů - v přepočtu na počet věřících je jich v Moskvě nejméně v celém Rusku. Na parcele na Volžském bulváru, kde má mešita vyrůst, prý měl už dřív stát pravoslavný kostel, ale místní zastupitelé stavbu nepovolili.
Vedení ruské pravoslavné církve se ke sporu o mešitu staví rezervovaně. Duchovní experti uznávají, že právo muslimských věřících mít svůj svatostánek je nezpochybnitelné, a to tím spíš, že vedle křesťanských vyznání patří islám v Rusku k hlavním náboženstvím.
Stavba vyvolává spory
"Pokud ale místním lidem na daném pozemku záleží, bylo by nekorektní ho předat jinému náboženství," varoval v pondělí v moskevském rozhlase profesor moskevské Duchodní akademie Andrej Kurajev. "Jen to v lidech posílí konfliktní nálady. Rozhodnutí místních úřadů schvalující stavbu není rozumné," řekl Kurajev.
Jeho názor podpořil šéf synodálního oddělení pro vztahy pravoslavné církve s veřejností Vsevolod Čaplin. Mešity se podle něj hojně stavěly už v předbolševickém Rusku, protože ruští muslimové byli tehdy - stejně jako dnes - považováni za plnohodnotné občany státu. "Mešity se ale nezřídka dostávají do područí lidí, kteří jsou pod vlivem cizích extremistických center," upozornil Čaplin.
Lidé se modlí na silnici, na chodníku, v dešti a blátě
Obyvatelé okolních ulic jsou jednoznačně proti mešitě. Bojí se nejen extremistů, ale mají obavy i o parkovací místa nebo třeba o své psy, které islám považuje za nečistá zvířata. Na internetu se o plánech na novou mešitu bouřlivě diskutuje, v přilehlých ulicích kdosi vylepil protestní letáky, na světě je už i petice, kterou zatím podepsalo tisíc lidí. Minulý týden se konala první veřejná protestní demonstrace.
Podle muslimských duchovních je v metropoli mešit málo. Při nedávných oslavách konce ramadánu přišlo do mešity na Olympijském bulváru na 55.000 věřících, ale stavení je schopno pojmout jen 1500 lidí. Lidé se modlili na silnici, na chodníku, v dešti a blátě, tvrdí předseda rady muslimských duchovních Moskvy Nafigula Aširov. Řešení mohou podle něj být jen dvě: "Buď postavíme jednu, dvě další mešity, nebo věřícím modlitby zakážeme."
Radní jihovýchodní moskevské čtvrti Těkstilščiki zvolili zatím to první - stavební povolení už nová mešita dostala. Diskuse ale neustávají.
